Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rok 2014 rok štěňat 2. část

4. 1. 2015

Ze života psího i lidského

pf2015_mal.jpg

zvonek_pravý.gifzvonek_levý.gif

"Na nebi, kde jindy svítí měsíček,
visí bílý vanilkový rohlíček,
hvězdičky jsou ze zázvorek, Večernice z marcipánu,
vítr vozí cukroví v oříškovém eroplánu...
"

 

23. prosince

Vážení přátelé, příznivci i čtenáři našeho webu. Náš šťastný rok – rok štěňátek – se blíží ke svému konci. Přejeme Vám, aby i ten následující  přinesl spoustu dobrých a krásných událostí, aby Vaši tvář provázel úsměv, aby se Vás drželo pevné zdraví  a aby Vám Vaši blízcí (jedno, zda dvounozí, či čtyřnozí) dělali samou radost.

Jak pravil klasik, „Svět bude zlej, pokud nezačnou lidi věřit v lidi.“ Proto věřte v člověka a lidé budou věřit vám a dobře bude na světě. Zasévejme semínka důvěry a vztahů, ostatně, nic lepšího po nás na tomto světě stejně nezbude. „Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.“

Vybarvujte se tedy všichni jen v barvách duhy!

To vám přejí Strážci srdcí do nového roku.

 

Kdo je ten osel, co tě doprovází?

...Sven

Ahá... a ten sob?

(Ledové království)

12. prosince

Pokud ještě nejste členem Hovawart klubu ČR, tak nastává nejpříhodnější čas pro přihlášení a zaplacení členského příspěvku na příští rok (400 Kč). Pokud si projdete řádně jeho stránky, zjistíte, že zaplacený příspěvek se Vám rychle vrátí ve slevách na akce pořádané klubem. Příští rok čeká náš vrh svod a klubová výstava. Ale netřeba jen přemýšlet zištně, podpoříte tím hovawaty jako takové. Většina lidí pracuje pro klub s nadšením ve svém volném čase, často bez nároků na jakoukoliv odměnu a dělají to právě ve prospěch našich hlídacích chlupáčů.  Většina členského příspěvku se beztak odvádí na ČKS a členstvím získáte, kromě klubových výhod, i možnost skládat se svým psem zkoušky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

8. prosince

Přeji našim štěňátkům krásnou oslavu jejich půlročního působení na zemi. Přišli jako Strážci srdcí a snaží se za všech štěněcích sil, bezelstně a důvěřivě svému poslání dostát.  Milujte je a vychovávejte s důsledností, která jim dává jistotu, že tenhle svět je v pořádku. Užívejte tohoto krásného období a dělejte si společně s chlupatými společníky radost. Každá živá bytost na světě touží po radosti a štěstí a chce se vyhnout utrpení. Vždy, když vyvoláte radost u druhé bytosti, vždy když pomůžete v trápení, Vaše vlastní štěstí o kousek povyroste.  Rozradostnit psa je snadné, myslete na to každý den a váš domov bude vždycky proteplený psím štěstím.

4.prosince

Přeji všem krásný adventní čas! Naše chovka byla letos asi moc hodná, protože Ježíšek nám nosí dárky už teď. Podívejte se sami, jaké krásné stránky dostal Ardal Cordis Paladin. Našich pět psích chlapců a holčička co nevidět oslaví půl roku života. Už to nejsou roztomilá batolící se štěňátka, už jsou to parádní psí lumpové . Všichni navštěvují cvičáky či psí školy, takže ani jeden z našich odchovanců nezůstane bez základního vzdělání.  Za to velice děkuji jejich skvělým majitelům, protože jen díky jejich práci z maličkých strážců vyrostou psi, kteří budou dělat čest svému jménu.

24.listopadu

Dostala jsem sérii fotek ze života Arneho, tak si můžete sami udělat obrázek, jaký z něj roste fešák. Obdobnou galerii jsem již založila Ardýskovi, kterému se konečně vrátila panička domů a tak si přestal brumlat po nocích pod vousky.

Arcásek nám prostřednictvím svých stránek sdělil, že udělal další vývojový skok a dostal se na váhu přes 30 kg ještě před dovršením svého prvního pololetí, takže to vypadá, že Dixie svým synům předala geny pro mohutnost.

Co tomu budou říkat rozhodčí, se dozvíme už v lednu, kdy svoji výstavní premiéru chystá Adálek.

16. listopadu

Měly jsme s Verunkou krásný podvečer, protože nám bylo dopřáno setkání s Árníkem. To se nejdřív úplně leknete, protože ten kluk ale zase vyrostl. Pak se vám zatetelí srdíčko, protože na své kráse neztratil vůbec nic. A na své milé přátelské povaze také nezměnil nic.  Ukázal nám,  jak krásné funguje pod svým páníčkem,  zvládá základní cviky a celkově nám dokázal, že z něj vyrůstá  něžný přátelský pes, který dělá své rodině samou radost (kromě okousané sedačky jízdního kola).. Že je skutečně mírumilovný po své mamince dokazuje, že jeho zvířecí kamarádem je králík Rozinka.  Jen škoda, že z tak skvělého setkání nemáme téměř žádné fotografie, jak všichni víte, můj foťák má za šera zásadní problém.

Stejně tak rychle jako Arne nám rostou i ostatní štěňata. Vždyť je jim už pět měsíců! Ale - všichni mi dělají velkou radost. Ardýsek se stává filozofem - po nocích chodí kolem domu a tajuplně si brumlá do vousků. Já myslím, že i když to vypadá tajemně, ve skutečnosti se mu stýská po paničce a tak nemůže spát a tiše si nadává, kdy už mu ta panička konečně přiletí zpátky.

Úžasnou zprávu máme od Ardálka. Bude se chystat na svou výstavní premiéru, takže vstup do nového roku bude skutečně zajímavý a napínavý. Vždyť se taky těším, že příští rok přinese štěňatům první krůčky v jejich hovawartí kariéře a že si za všechny ty probdělé noci a starosti sem tam líznu i nějaké chovatelské smetánky.

Poslední novinkou je, že se Czakira začala hárat, takže mě zase čeká hlídání nevítaných ženichů, zvlášť toho protivného malého fetišisty. Pokud by ale byl zájem o štěňata aktivní, "praštěné", ale přesto velmi krásné Czakirky dobrého původu s velmi výraznou vazbou na svou rodinu, pak doufám, že mi do jara otrne a příští hárání bychom mohli vybrat opět nějakého krásného plavého ženicha. Jindy, než v létě u nás nepřicházejí malí strážci v úvahu. Takže předběžní zájemci se můžete předběžně ozývat, protože pokud zájem nebude, raději nechám Czakirku  užívat si jen potřeštěných stránek života.  Každopádně Czakirka je nejvhodnější pes do sportu, jakého jsem kdy poznala. Ta na mě doslova očima visí a pro mě by se rozkrájela. I když více necvičíme, než cvičíme, je na place nepřehlédnutelná a každý rozhodčí jí pár chybiček pro její radostný a rychlý projev  vždy rád odpustí.  Je nasnadě, že vzhledem k věku holek v naší chovce v dohledné době moc štěňat nebude a ani to neplánuji,  takže pokud je zájem o Strážce srdcí, nepropásněte příležitost. Sama bych potřebovala od Czakirky následovnici trůnu. Zda je jí to souzeno - necháme na hvězdách.

4. listopadu

Aktualizace kulhají, ale to neznamená, že se nic neděje. 

Naše Dixie Pixie oslavila své páté narozeniny. Oslavy jsem bohužel neprovozovali, protože k nám dorazilo torzo prasátka a tak jsme museli všechny síly napnout úplně jiným směrem. Ale to víte, že při tom zrovna Dixie nepřišla zkráka, ostatně, může si pes představit lepší formu narozenin?

Verunka od října chodí na kroužky a to pro nás doma znamená život v poklusu, lehký oddech si nemůžeme dopřát ani o víkendu, protože je potřeba dohnat resty z uspěchaného týdne. Přidaly s práce spojené se zazimováním a podzimem. Pro Verunku se vymýšlely aktivity s tématem podzim a Halloween (protože co by dítko mělo z Dušiček), takže jsme si užili strašidel, strašení se a čarodějnic.
Máme samé radostné zprávy od našich štěňátek, respektive už vlastně štěňat, protože všechna stále rostou vysokým tempem a utěšeně přibývají na váze. Pomalu se blíží jejich čtyřměsíční narozeniny a mě nejvíce ze všeho těší, že se stala nedílnou součástí svých nových rodin a nikdo je nechce vrátit.
Ardethek si udržuje ARISTOkratický vzhled a nedbalou eleganci. V jeho rošťačivém projevu ho trochu brzdí společnice Berrynka, která ho vede k lepším způsobům a dohlíží na jeho správný vývoj. Panička o něm říká, že často působí dojmem dospělého psa ve štěněcí kůži – že dokáže mít tak moudrý pohled i projev, že se to zdá k nevíře.
Ardal zvaný Arďa se konečně dočkal svojí malé společnice, do rodiny přibyla slečna Eowyn Debbie-ann, pro kterou bylo nepříjemným překvapením, že bude svůj domov sdílet s takovým neotesancem a hned mu dala najevo, co si o něm myslí. Naštěstí (P)Ardálek je neurážlivý tolerantní pejsek a doufá, že ho slečinka brzy vezme na milost. Každopádně jsou teď pro něj vycházky ještě vetším potěšením a i doma je větší legrace. Ardal chodí na cvičák, kde mu všechno skvěle jde, takže panička začala hledat i náročnější činnost.
Arcas se má luxusně, na fotkách okupuje gauče a postele, lumpačiny provádí sám i pod dohledem kamaráda Gáji, který je samá jizvička. Snad už se to zlepší, když kompletně přezubil. Jak slavil Gája narozeniny a jak si Kas udělal bazén v obývacím pokoji se dočtete na jeho stránkách.
Poslední dopis máme od barevného krasavce Arta, který je potěchou velké rodiny, pilně dochází do psí školky, kde ho ostatní štěňat umí uštvat a trénuje chůzi u nohy. Pořád si udržuje růstové prvenství, protože už má 25 kg, je to skutečný medvěd!
Podle knížky Hovawart od J. Fábina je průměrná váha hovíků ve 4 měsících 19 kg. Takže lehce zjistíte, že průměrně jsme nadprůměrní a držíme se robustnějšího typu HW.

14. října

Dostali jsme krásný pozdrav od Arneho! Arne se zúčastnil psí školky a poctivě dochází na cvičák. Všude sklízí obdiv, což mě nesmírně hřeje. Zase pořádně vyrostl a kromě práce zahradního architekta dělá pánečkům samou radost.

Jak se má  ve čtyřech měsících Arcas se dočtete na jeho stránkách

V neděli jsem vyrazila na cvičák ještě za šera. Chystali jsme zkoušky podle MZŘ a měli i dvě FH stopy. Protože náš výcvikový plán s Dixie a Czakirou je celý zaprášený, účastnila jsme se jen pasivně v roli vedoucí . Počasí bylo skutečně pohádkové a terény ke stopám dokonalé. Přesto výsledek jedné z FH 99 bodů je oslnivý, zvlášť když uvážíte, že tento výkon předvedla teprve tříletá fena. To je požitek sledovat takovou stopičku.

1. října

Arcas má své vlastní stránky, takže jeho dobrodružství můžete sledovat v přímém přenosu! Tohle štěně už také chodí na cvičák. Doufáme, že se mu tam bude líbit!

28. září

Jistě netrpělivě čekáte na zprávy od Arissky. Počasí nám přálo a shledání Verunky s Arisskou bylo skutečně dojemné. Obě holky se šly zbláznit radostí!  I Arisska hodně povyrostla a slyšeli jsme na ni spoustu chvály. Je psem domácím, takže si užívá jako domu, tak zahrady. Je velký mazel, to je na ní hned vidět, ale zároveň je to odvážná holka, která se nebojí ani koníčků. Však až vyroste, bude s nimi běhat na projížďky. Teď pomáhá páníčkům se stavbou a i na fotografiích je vidět, že písek je  nejoblíbenější zábava malých pejsků (i holčiček).

Všechny průkazy původu jsou už majitelů, psí kluci i holčička zdárně vyrůstají. Sem tam se objeví nějaká ta bolístka, kterou, stejně jako při růstu dětí, s úlekem prožíváme, ale naštěstí se nakonec vždycky ukáže, že se nejedná o nic fatálního. Patří to  k cestě za krásným dospělým psem a procházíme tím s každým štěnětem, protože nám na něm záleží a každá odchylka od běžného řádu nás děsí.  Měla jsem to úplně stejně s Bertem, Czakirou i Dixie a budete to prožívat stejně i se svými štěňátky. Snažte se nic nepodcenit, ale také se nenechte vystrašit, většina drobných potíží kolem psů se vyřeší sama, tím jak rostou a sílí, tím také roste a sílí přirozená imunita.  V tomto období sledujte hlavně zoubky, které se mění a stejně jako u dětí můžou způsobovat přechodnou nechuť si hrát, nebo špatnou náladu. A dávejte pozor na pohyb, abyste zachytili sebemenší známky bolesti, u velkých plemen je raketový růst vždycky rizikovým obdobím,  držte se proto v tomto období co nejkvalitnějšího krmiva. Snažte se nepotkat s psincovým kašlem, který v těchto podzimních dnech má ideální podmínky pro šíření. Dá se chytit prakticky kdekoliv, kde je hromadný výskyt psů, je totiž hodně nakažlivý, asi jako chřipka. Dá se proti němu i očkovat, i když tato imunuta vydrží jen krátce.  Psí kašel nevypadá jako lidský kašel. Poznáte ho tak, že pes se chová, jakoby měl v krku zapíchlou kost. Co je pro dospělého psa nepříjemnost, jako pro nás bolení v krku, to může být škaredým onemocněním u štěněte.

24. září

Máme krásný dopis od paničky Ardálka o jeho přivykacím týdnu a tak víme, že se má, kluk lišácká, bezvadně. Hned si užil slíbené zoologické zahrady, fotbalu, jízdy vláčkem i výstavu domácího zvířectva. Ze zaslaných fotografií je zřejmé, že se mu pozornost moc a moc líbí a že je ve svém průzkumnickém živlu. Jsem tak ráda, že se jeho nadšenému a veselému temperamentu dostalo stejně veselé a aktivní paničky, však jim to spolu moc a moc sluší a brzy budou naprosto sehraná dvojice.

Další radostné zpravodajství máme od Arcáska, Kas už má dokonce své vlastní stránky, takže budeme smět jeho růst a vyspívání sledovat v přímém přenosu. Arcas si musí své místo vydobít vedle kamaráda Garonka, ale mít psího partnera je pro psy, jakožto pro smečková zvířata, přímo výhra ve Sportce. Nikdy nejsou sami a vždy je po ruce partner na hraní.

Máme i nové zprávy od barevného medvídka Arta, který, stejně jako jeho sourozenci, roste jako z vody. Jeho velká rodina se mu intenzivně věnuje, takže se nikdy nestíhá nudit a dělat tak štěněcí neplechu. V sobotu byl navštívit psí školku a nejraději je, když má na procházce celou rodinu pohromadně, chová se tedy trošku jako pastevecký pejsek.

Při předávání štěňat jsem si všimla, že proces přezubování už je tady. Omezte tedy přetahovací hry, aby štěně nepocítilo při přetahování bolest z uvolněného zoubku a nespojio si ji se hrou. Dejte mu dostatek předmětů k okusování a kousání. Já v tomto období přidávám svým štěňatům denně tabletku vitamínu C. Možná je to k ničemu, možná ne, názory odborníků se liší, ale všichni moji psi mají DKK i DLK nulové, tak u podávání zůstanu. Psi si sice umějí vitamín C vyrábět sami, ale kdoví, zda si tělo v období jeho intenzivní spotřeby vyrobí dost. Nepodávám štěňatům chondroprotektiva, tedy ne v podobě průmyslových léčiv, jen v podobě psího (=nekořeněného, neslaného) sulcu 1-2x týdně.  Ale i tady platí, že se tím nic nezkazí, takže se poraďte se svým veterinářem, ke kterému máte důvěru a vyberte postup, který vám osobně přijde nejvhodnější.

22. září

Musím to vzít po pořádku. Po odjezdu Ardálka (který se má skutečně záviděníhodně) jsme vyrazili navštívit Arneho do jeho nového domova.  I když jsme ho viděli nedávno, zase nás překvapil tím, jak povyrostl a ač je to k nevíře, zase zkrásněl.  Ale hlavně nám dělá radost svou milou povahou, je to takové optimisticky naladěné štěně, no, je zkrátka sluníčkové po mamince. Za kamaráda má králíčka Rozinku. Arcas se nejdříve nechtěl kamarádit, byl po dlouhé cestě nějak umordovaný a Arne si chtěl hned hrát, takže Kas na něj byl zpočátku jak na cizího, vrčel a odháněl Arneho s odkrytými zoubky "Nech mě na pokoji", až jsem z toho byla celá špatná, proč je tak nevrlý, když on nikdy nebývá. Ale jakmile  si Arcas odpočinul, napil, pročichal novou zahradu, dali se s Arnym do hry jak se patří.  Bylo to moc krásné pozdní odpoledne, ani se nám nechtělo odjíždět.

Do soboty to uteklo jako voda a přišel čas, aby i Arcas zaujal nové místo. Nejprve jsme ale navštívili Ardethka, který je stále stejně čiperný a neposedný, jak utkvěl v naší paměti. Tento čipera se fotí výrazne hůř, než Arne, na drtivé většině fotek mám místo štěněte jen šmouhy. Ardýsek už vytvořil s kamarádkou Berrynkou pevný tým a společně to ve hře Arcáskovi natřeli, takže ten pak, chudáček, když měl hry nad hlavu, hledal záchranu u nás. Ale počáteční odstup, který si Arcas držel vůči Arnemu se tady nekonal, kluci se okamžitě vrhli jeden druhému do náruče. I Ardy pěkně povyrostl, drží si však štíhlou linii narozdíl od oplácaného Arcase. Má moc krásný a láskyplný domov a zkrátka, uměl se rarášek narodit.

Dlouhou cestu jsme přerušili přestávkou na oběd, Arcas se v restauraci choval, jak se na slušně vychovaného hovíčka sluší a patří, poslušně zalehl pod stůl a ani nehnul brvou, když v restauraci přibyl uřvaný jorkšír. Hovíčci jsou prostě aristokrati.

Jenže pak už se předání nedalo oddalovat, brzy jsme dorazili do nového domova Arcase, kde nás vřele a srdečně přivítali. Garonek je milý mladý psí kluk, kterému se Arcas hned zalíbil a brzy se dali do společného hraní. Arcas si prozkoumal celou zahradu s nadšením sobě vlastním, hladově slupnul konečně svůj vlastní oběd, protože jsme mu před cestou nechtěli zatěžovat žaludek. Ale pak přišla zrada, museli jsme odjet a Arcas se rychle vrhnul společně s námi k autu.  Vehementně se snažil, abychom ho nezapomněli a nová panička ho musela podržet v náručí. Takhle špatně se mi ještě odnikud neodjíždělo. Pořád vidím ta očka Arcase, která nevěřícně sledují náš odjezd. Snad nám tu zradu odpustí a přestane si stýskat, co nejdříve.

Den jsem ukončili v Zoo ve Dvoře Králové, Verunce se zdál čas krátký, ani za nic se jí nechtělo odjíždět, i když už se návštěvníky zologické zahrady snažili vyprovodit. Hrad, který tam mají pro malé návštěvníky ji doslova okouzlil a kdyby ji maminka nevymotala z lan, běhala by v něm doposud. Verunka beztak prožívá podzimní "Vánoce", protože sotva se vyspala, už ji zase brala kamarádka Baruška do Hopsária, které holky děsně milují, takže Verunka  má poslední dobou zážitků nepočítaně!

18. záři

Hodně hektický podzim! O víkendu jsme si zajeli do Boru u Tachova pro babičku s Verunkou, kam vyrazily na Loretánské slavnosti a Verunka si užila svou první pouť. V čarovném babím létu jsme při pondělku vyrazili na poslední procházku s velkou smečkou. Uteklo to  jako voda, kluci si pořádně zařádili a vyšplouchali se k zhnusení paničky v požární nádrži.

V úterý už si Ardálek Padálek posbíral svoji výbavu a s nadšením se vrhnul do náruče své paničky. Ani se neohlédl, nevděčník a radostně vplul do nové etapy svého života. Přejeme ti hodně štěstí, náš černý ďáblíku! Dům je bez tebe tichý a prázný. Tvůj psí úsměv, klapot tvých lvích tlapek po podlaze, tvoje neutuchající energie teď bude rozveselovat už tvou vlastní rodinu. S tímto černým chlapečkem nikde nemůže být smutno!

13. září

Naše štěněcí dobrodružství se začalo chýlit ke konci. Všechny majitele štěňat určitě potěší, že v pátek konečně dorazily Průkazy původu.  Až je obdržíte, nezapomeňte si na zadní straně vyplnit adresu a jméno majitele a zkontrolujte, zda vám je paní chovatelka řádně podepsala. Často se na absenci těchto údajů přijde až při zápisu na HW akcích. Tak ať jsme za vzorňáky. 

Mám ještě jednu, úplně úžasnou zprávu. Svoji paničku nalezl Ardálek a tak, i když už jsme si doma už pomalu zvykli na myšlenku tří pejsků, přece jen se to štěně narodilo s osudem Strážce. A tak je pravděpodobné, že se prozatím zábavy v ZOO nedočká, ale ona mu to panička určitě jednoho dne vynahradí.

11. září

Vypadá to, že budeme balit raneček pro božského synka Arcase. Máme za něj velkou radost a nepochybujeme, že ho v novém domově budou mít rádi, tak jako my. Měl by jet příští sobotu a tak mu držte palečky, ať mu to klapne. Bude bydlet u Dvora Králové a tak, pokud počasí jen trošku dovolí, můžeme se s Verunkou a Ardálkem těšit na návštěvu Zoo. A teď je nezbytné si toho malého šmudlu ještě pořádně užít! Je sice černý, ale jinak je úplně zlatý.

10. září

Přece jen jsme v neděli za pecí neseděli, krásné počasí nás vylákalo k vodě. Vznikla tak nová galerie Babí léto, kde jsou kluci sice kudrnatí po koupání, ale k sežrání roztomilí. Pokud byste to z fotografií nepoznali, tak se celá smečka přenáramně bavila. Arcas s Ardalem jsou vyloženě vodomilové. Škoda jen, že nám to pravidelně dokazují na své rozlité vodě. Louže je zamilovanou hračkou a proč si ji denně nevyrobit.

8. září

Nemůžu si pomoci, nejlepší zářiovou aktivitou  je houbaření, líbí se dětem, psům i mně. Zatímco klasické houby ve vysokém lese jsou za zenitem, začalo se dařit hlavně liškám, křemenáčům a špičníkům.

Nedělní program jsme museli bohužel odpískat, protože jsme od oběda bez auta, ale zpracovat včerejší úlovek a uklidit je také potřeba.

5. září

Připomínám, že je možnost se se štěnětem přihlásit do hovawartí školky. Nejbližší školka bude koncem září, na webu klubu se objevily propozice. Jednou viděné je stokrát lepší, než přečtěné a navíc je to skvělá příležitost k socializaci, takže pouvažujte.

Neodolala jsem, před pár dny vyšla dlouho očekávaná kniha  Františka Šusty Trénink je rozhovor... ve kterém má i váš pes co říct a protože tento náklad bude brzy rezebrán, kdo zaváhá...

Konečně jsem nahrála fotogalerii z návštěvy Arníka, je vidět, že fotografovala i Verunka, ale nejde o to mít co nejprofesionálnější fotografie, všechny fotky vyzařují radost a spokojenost, kterou nám štěňata přinášejí a toho si cením nejvíce.

Všem je nám hrozně moc líto, že Ardal a Arcas stále nemají vlastní pánečky, přestože by si to zasloužili a už by moc potřebovali individuální přístup.  Český trh je přesycen a zahraniční vyděšen množitelskými aférami.  Pokud víte o někom, kdo je vhodný, ale váhá,  odrazuje ho cena, neváhejte ho povzbudit, na ceně se domluvíme, i třeba na splátkách, nejdůležitější věcí zůstává, aby se klukům dostalo milujících a zodpovědných rukou. Pejsků s jejich povahou a kvalitou je jako šafránu.

1. září

I když je dneska přímo školní počasí, máme za sebou moc hezký víkend. V sobotu jsme si konečně vyrazili na houby. My houbaříme moc rádi, naši pejsci taky a ti malí - je na čase, aby pochytili stejnou vášeň. Budoucí majitelé budou nadšeni, protože šikovnější pejsky neviděli. Houby - rostou, nemůžu si stěžovat.  Ale mám pocit, že spíš svůj růst ukončily, než že by se aktuálně hnaly do výše. Zas je pravda, že moc červivé nebyly, asi mouchy zebou nožičky. Letos u nás hojně roste muchomůrka hlízovitá, pěkně zelená, tak bylo čím strašit Verunku. Psí kluky tahle výprava pořádně utrmácela. Stačilo si však schrupnout  a v podvečer už zase řádili v plné síle.

A neděle? Měli jsme návštěvu. Přijel se na nás podívat Arne! Takže si asi umíte představit to řádění a válení a lítání a ten čaas táááák rychle utíkal! Arne je prostě náááádherný. Ani jsem uvěřit nemohla, jak vyrostl a jak ještě zkrásněl, ten jeho úplně černý čumáček a orámované oči! Mám takovou radost, že se tak snadno a rychle sžil se svou báječnou rodinou.

Našim štěňatům bylo v neděli právě 12 týdnů, takže přesně tři měsíce, i když 8. bude až za tden. Při této příležitosti jsem převážila Arkase, který má 16 kg, Ardal vede s 16,5 kg. Ale i Ardýsek hodně vyrostl, má pěknou váhu 11.3 kg, je ho také pěkný kousek.

25. srpna

Počasí je jako stvořené pro pejsky! Kdo stojí o letní vedra. Teď je čas nás kynologů,  čas na výlety, vycházky a stopařinu. My s Verunkou, Martinem a Ardalem jsme vyrazili do středověku - tedy na hrad. Na hrad Helfenburk, který je nesmírně romantický a pokud jste na něm ještě nebyli, vřele doporučuji. Teď tam mají nesmírně drzého kozlíka Serváce, který Vám klidně z tašky ukradne svačinu! Kromě krmení Serváce si můžete vylézt na hradní věž a my jsme si vybrali k návštěvě loutkový festival. Ale během roku si na své, podle aktuálního programu, můžou přijít i vyznavači koní, koz, divadla, folku, nebo rytířů. Ardal výlet zvládnul úplně skvěle. Užil si nadšení turistů nad štěnetem. Někteří lidé ovšem oslovují Serváce "kozo Lízo" a hovíčka považují za malého novofundláka. Moc se nám líbil i sokolník se svými svěřenci, ale Ardálek se musel schovat, aby ho náhodou sokolové neulovili .

21. srpna

Testujeme první dodávku od "Zmrzlíka", včera jsme dovezli něco na zkoušku a uvidím, jak to bude štěňatům a psím holkám chutnat. Přece jen, ať chcete nebo ne, pes je šelma a šelma potřebuje maso.  Teď mě napadá, že se musím zeptat, jestli se vlkům v ZOO také snaží dávat granule .

19. srpna

Kromě srdečných pozdravů od Arissky, která už si našla psí kamarádku, posílám na net další mravoučný článeček, tentokrát o přivolání psa. Nemusíte brát všechno vážně a doslova, jen se snažím shrnout základy toho, co mě moji pejsánkové naučili. Vy na to, na rozdíl ode mě, nebudete potřebovat dva psy, protože to dokážete už s tím prvním!

18. srpna

Od paničky Ardýska jsem se dozvěděla o zajímavé misce, která zabraňuje psům v hltání a slouží tak jako prevence torze. Protože si její fungování zrovna ověřuje na třetím pejskovi a funguje to, lze ji s čistým svědomím doporučit. Je fakt, že štěňata do sebe jídlo dokáží ládovat a kuřecí křídla do sebe vdechují vcelku. Takže i takto se dá pes obelstít a naučit správnému stolování.

Víkend  jsme věnovali socializaci našich štěňat.  V sobotu přišel čas posekat cvičák, takže bylo zcela přirozené, že nás štěňata doprovázela. Mohla si tak celý areál v klidu prozkoumat a očichat, hluk sekaček jim nevadí, na ten jsou zvyklá z domova. Byla jsem až překvapená, jak rychle se dokáží přizpůsobit a jak snadno se vpravila do další etapy poznání světa. Zvlášť Ardal je zcela nebojácný, až odrzlý.  Nafotila jsem (za cenu válení se v mokré trávě) novou galerii, aby bylo vidět, jaký pokrok učinila a jak nám stále rostou do krásy. (Kdyby se někdo zamýšlel nad účesem Verunky, vězte, že se vlastnoručně ostříhala.) V neděli se už Ardal s Arcasem zapojili do běžného nedělního  provozu cvičáku. Hned se stali miláčky dětí a psů, kteří mají rádi štěňata. Seznámili se i s hovawartem Árčím, kterého ty malé kopie hovíka děsně pobavily. Další pokrok jsme zaznamenali s vodítkem, na třetí pokus kluci běhali na vodítku moc pěkně. Jsou to rození šikulové! Zlepšilo se i jejich cestování autem. Vzít k nim do kufru maminku Dixie byl nápad takřka geniální, rychle od ní odkoukali klid a spokojené ležení, takže jejich další samostatné cesty se výrazně zlepšily. Akorát se jim v kufru stále moc nelíbí a snaží se z něj skákat šipkou. I když – při návratu z nedělního cvičáku usnuli únavou, sotva jsme je položili.

Doma pak samozřejmě kluci i nadále lumpačí, hádejte, proč jsem nemohla psát aktualitky? Ano, odkousli mi klávesnici. Během vteřinky. Nepodceňujte rychlost štěňat! Hrozně rádi mi pomáhají na zahrádce a aktivně vykopávají brambory a mrkev.

Ardal nosí červený obojek. Arcas zelený.

14. srpna

Mám samé pěkné zprávy o našich štěňatech. Ardethek je čím dál roztomilejší, terorizuje svoji partnerku Berrynku a moc rád vybírá šneky z ulit. Asi je toho názoru, že stravu si má vylepšovat jak se dá. Zkrátka, uličník uličníkem zůstane. Arto je vzorné štěně, pilně se socializuje a výborně trénuje přivolání. Stejně jako Ardethek je na barfu, čímž oběma paničkám vyjadřuji velké uznání a poděkování !

Kluci Ardal s Arcasem si dál užívají v rodné smečce, stále sílí a jsou to opravdu, ale opravdu děsně hodná a poslušná štěňata. Sice už letos nebude žádné Hokkaidó, ale to nevadí, příští rok si to vynahradím . Pro zájemce o ně mám skvělou zprávu - ušetří za druhé očkování a kdo bude mít zájem o výcvik psa, dostane slevu. A pokud bude ochoten pejska vzít občas na výstavu, dostane další slevu, takže získat tak nádherné štěně jen za cenu nákladů je lákavé. A pokud ne? Psí karbanátky to jistí .

Na základě pobouřených reakcí našich čtenářů odvolávám karbanátky a přísahám, že pejskům nebude zkřiven chloupek.  Těm, co nebyli pobouřeni, upřesňuji, že to byl jen černý humor, takže taky ochutnat nedostanou

11. srpna

Tak jsem se o víkendu aktualizací ulévala, ne že bych se vysloveně flákala, ale udělala jsem si po týdnech napětí přece jen oddychový víkend. Věnovala jsem se hlavně velkým psím holkám a Verunce, aby netrpěly nedostatkem pozornosti. Vypravily jsme se v sobotu na houby (u nás rostou, heč ) a v neděli na šplouchání do řeky Blanice (vody je teda také dost).

Psím klukům, kteří na naše výpravy ještě nemají kondičku, jsem jako odškodnění vytáhla z mrazáku pěknou hovězí lopatku. Měla jsem jen jednu, tak jsem měla tak trochu obavu, aby na kost nevznášeli nároky všichni psí obyvatelé. Ale opět se mi potvrdilo, jak jsou velcí psi ke štěňatům neskutečně tolerantní. Co mě ale skutečně udivilo byl fakt, že v psím soupeření mezi Ardalem a Arcasem opakovaně, naprosto suveréně a bez problému vítězil Arcas. Inu, tichá voda břehy mele. Skutečně už si netroufám vyslovovat soud, který pes je z těch dvou lepší. Protože oba jsou naprosto úžasní!

A abyste si nemysleli, že vás zanedbávám, připravila jsem na další období výchovy štěňat článek o socializaci. Všichni přece víte, že socializace není nikdy dost .

9. srpna

Máme zpravodajství od Arneho! Štěně se úspěšně zabydlelo v novém domově, je na něj samá chvála. Majitelé ho charakterizují slovem ANDÍLEK. Možná se tak přece jen měl jmenovat? Každopádně jsem moc ráda, že se má přesně tak, jak jsem si vysnila. Děkuji  a ať pořádně roste! Jak to Arnemu sluší v omém týdnu se můžete podívat v nové fotogalerii.

Kdybyste tápali, nebo vám došla fantazie, jak si se svým pejskem hrát, četla jsem dost chvály na  knihu Kirsten Wolf  Pes - výcvik hrou a sportem

Velmi zajímavý je rovněž vyprávění o výchově pejska Messiho,  Jak už jsem nejednou prohlásiila, nejlépe se učím na příkladech "zkažených psů". Pomáhá mi to vyvarovat se nehorších nešvarů.

8. srpna

Kluci Ardálek s Kasím si užívají výletů do sadu, ještě jsou to prckové, takže po takové vycházce zalehnou a spí. Jsou teď malinko opuštění, ale jen malinko. Jednak je s nimi přes den maminka s Czakirou, jednak se manžel vrací z práce během dopoledne, takže svůj oběd poctivě dostanou.

Pokud cvičíte s maličkými "Sedni", dávejte pozor, jak štěně sedí. Ono je sice moc hezké, že rychle kecnou na zadeček, ale většinou se svalí do zhroucené podoby. Je potřeba aby seděli s rovnými zády a s nožičkama správně srovnanýma. Odměňujte jen správné pokusy. Není to přílišná náročnost - jde o to, aby si fixovali správnou polohu. Zas platí - naučíte snadno - odnaučíte těžko.  Nevadí-li vám kecání si našišato, užívejte raději jiný povel, něco, jako  "Hačí". "Sedni" by mělo být pěkně rovné 

6. srpna

Protože jsem se při krmení štěňat (kromě jiného) řídila knihou Barf Kateřiny Novosádové a dneska náhodou narazila na  její stránky, může být její článek o krmení štěňat zajímavou inspirací i pro Vás.

Všimla jsem si, že Ardal je natolik samostatný a sebevědomý, že spát chodí zásadně sám a ven.  Dříve či později se každé odrostlé štěně stěhuje na spaní ven dobrovolně, tak jak se v něm probouzejí hlídací instinkty, ale v tak nízkém věku mě to překvapuje.  Přitom se nedá říct, že by měl slabší vazby na člověka, naopak, neustále se nám štěňata šmrdolí pod nohama a čekají, že přijede nějaká psina. Myslím, že to spíš potvrzuje jeho kvality. Kolem dominance panuje celá řada mýtů. Málokdo si uvědomuje, že sebevědomý dominantní pes je pro důsledné majitele výhrou. Takový pes nemá potřebu si neustále něco dokazovat, dokáže být nesmírně tolerantní a shovívavý k ostatním. Nikdy neřeší "prkotiny", jsou pod jeho úroveň. Je radost s ním spolupracovat. Kvalitní výcvikáři si proto psa v hierarchii táhnou v postatě rovnou pod sebe. Ovšem vtip je v tom, že pes se pro své postavení prakticky rodí. Musí to být v něm. Pokud je pes životem stavěn do rolí,  které mu nepřísluší, trápí se a dělá to blbě. Někdo je přirozenou autoritou a nemusí pro to nic dělat. V tom se vlastně lidé od psů zas tak moc neliší. Ostatně, 90% DNA se psem máme totožné. Smečka nebo stádo, vše má svůj přirozený řád.

5. srpna

Máme zprávy od Arta! Dalekou cestu zvládl na jedničku s hvězdičkou. Doma se nabaštil, zalehl na dečku a spal až do devíti ráno. Zatím se chová jako velmi způsobné štěně. To mě hodně potěšilo, že si štěňata zachovávají slušné návyky z domova. I Artovi se zcela určitě bude doma líbit, protože dostal k sobě skvělé a laskavé lidi.  Diky tomu bylo moje loučení se štěňaty poměrně snadné. Jsem přesvědčena, že každé z nich dostalo přesně ten domov, k terý se k nim hodí.

Psí kluci Ardal s Arcasem už se uklidnili, dneska spali celou noc. Kdo ale začal smutnit, je psí maminka Dixie. Asi byla přesvědčena, že se děti zase v pořádku vrátí, stejně, jako se jí vracely z veteriny a včera jí začalo docházet, že možná ne.

4. srpna

Přidala jsem alba  Loučení s Ardethem a Arnem  a Loučení s Arnem. Obě alba obsahují momentky našich štěňat v osmi týdnech.

V neděli odcestoval z našich štěňat nejdále Arto. Medvídek bude bydlet v Německu až u hranic s Belgií, ale jistojistě se s ním setkáme kolem Silvestra. Arto je pes, kterého si jeho rodina opravdu zamiluje. Zatím, vzhledem k dalekému transportu, nemáme zprávy o jeho cestě, ale věříme, že je v milujících rukách.

Sepsala a vložila jsem na naše stránky článeček, který by vám měl usnadnit a připomenout věci, které se týkají počátku soužití se štěnětem. Něco už jsem někomu říkala, na něco jsem zapomněla a něco určitě chybí i v článečku. Nebojte se psát, nebo volat, kdykoliv budete potřebovat.

3. srpna

Včera nám odjeli Ardethek a Arne. U Ardethka jsem skutečně ráda, že už se bude sebevraždit pod odpovědností majitelky. Ne  - ve skutečnosti - bude se nám po tom malém Všudybylovi moc stýskat. Je ohromě milý a do všeho nadšený chlapík. Cestu zvládl výborně, doma kňoural hlady, takže si hned naplnil bříško, stačil lézt na nervy své budoucí kamarádce Berry, která si asi říká, "kdy ten otrapa zase zmizí"? V noci třikrát vytáhl paničku z postele (jednou čůrat, dvakrát jen tak) a pak ráno počůral Berrynce pelíšek, asi za to, že mu zabavila všechny hračky. čímž nám způsobil pěknou ostudu, protože doma rozhodně nic nepočůrával, kromě trávníku.

Arne se také vrhnul svému pánečkovi do náruče, povídal, už mě odvez, ať mi ti draci nelezou na nervy. Arne je ze štěňat nejklidnější, i jeho budoucí rodina vyzařuje klid a lásku, myslím, že si krásně sednou. Cestu zvládl na dvojku, prvních 15 minut byl nelidný (vyl jak šakal), ale pak se uklidnil. Doma se také (konečně!) najedl, všechno prozkoumal a zalehl po rušném dni k odpočinku.

"Pozůstalí" kluci své sourozence asi postrádali, protože celý večer hledali a pofňukávali. Verunka už tentokrát nesla předávání statečněji. Tak snad zvládneme i předání Arta. V tuto chvíli ještě řádí celá smečka Draků pohromadě. Dnes - naposled.

2. srpna

Arisska se vrhla do nového dobrodružství jako vždy, neohroženě a s nadšením. Hned se omotala své paničce kolem krku. Cestou domů prý vydržela v klidu, byla hodná a šikovná a ani jednou nezavyla. Doma pak v klidu odpočívala po přestálém výletu, aby nabrala sil k průzkumu. Arissce připadl krásný domov a lidé se srdcem na svém místě, kteří ji už dnes mají rádi. Proto myslím, že svůj úkol Strážce srdcí bude naplňovat do puntíku.

Verunka její odjezd těžce oplakala, namalovala deset Arissek a jednu si nakreslila i na své bříško, aby ji střežila . Doufám, že v tomto typu loučení nebude mé citlivé dítko pokračovat i nadále .

Poslední chvíle Arissky v rodném statku najdete v galerii Loučení. Najdete tam i výsledky psího zahradničení.

1. srpna

Tento týden je těžké psát novinky, jsem v jednom kole. V neděli jsme prcky potřetí odčervili, abych učinila za dost všem předepsaným procedurám a začali jsme chystat tu jejich výbavu. Úterý byl vysloveně návštěvní den, každý si chce ještě těch malých "myšek" užít, dokud jsou pohromadě. Ve středu jsme se byli s dětma podívat na boxeří miminka "z Mrazíkova", kterým se právě začala rozlepovat očička. Až píchne u srdíčka, jak rychle vyrostla ta naše miminka. Tak nějak mám slzičky stále na krajíčku. Snad se někde maličko rýsuje naděje na rodinu pro Arcase. Pro Ardálka stále tvrdohlavě vyhlížím pány, kteří by byli ochotni využít jeho mimořádných vloh. Mimochodem, ten kdo psal včera dotaz na cenu štěňat napsal nesprávnou emailovou adresu, takže se mi odpověď vrátila zpět.

Štěňata se nadšeně vrhla do zahradničení, to budou mít noví majitelé radost ze šikovných pomocníčků . Protože denně prší, jejich kožíšek je díky jejich kutání a hrabání celý od hlíny. Připomínám, že hrabání je velice zdravé pro vývoj předních končetin, tak se v budoucnu na Vaše štěně nezlobte. Stará se o svou zdravou kondici!  Ideální je pořídit pískoviště, jako máme my, ale jak je vidět, i bahno má své kouzlo, které písek nepřekoná. Kedlubny prckové už umí sklízet přímým ohryzem rovnou ze záhonu.

Přidala jsem pár fotografií do poslední galerie.

Dnes, jako první, odjíždí do velkého světa Arisska. Držte mi palce, ať nebulím!  

29. července

Štěňata vynalezla novou hru - už dva dny se chodí "zakopávat" pod kůlnu. Zalézají pod starou dřevěnou klec na prase a užívají si pocitu nory. Jestli se v nich probouzejí atavistické pudy, nebo zjistila, že zem krásně chladí v horkých dnech, těžko říct. Každopádně se vyděsím, když mě po tolika dnech bouřlivého vítání smečkou malých piraní přivítá úplné ticho. Ona tam pod kůlnou neslyší, že někdo přišel.

Také bych řekla, že ubrala na dravosti k jídlu, ne že by nechávala zbytky, ale už se do misek nevrhají s takovým šíleným nadšením.  Jsou i více oheduplná vůči sobě navzájem i vůči okolí, ani náhodou si nedovolí vrhat se na maminku, jak se jim zlíbí, poslušně dodržují její povolení i zákaz pít. Neposlušníkovi stačí bleskové umravnění lehkým zavrčením. Stejně tak začínají respektovat, že achilovku mi fakt prokousnout nemusejí. Hrajeme si s nimi kromě obvyklých her i na "Sedni" a jak jim to panečku jde

Ardethek už včera nevykazoval ani stopu kulhání, tak moc doufám, že jeho rehabilitace je u konce a že vydrží pár zbylých dní bez jakékoliv zdravotní újmy.

Bouřka s prudkým deštěm zahnala uličníky navečer pod střechu domova a je to vážně psina pozorovat jejich hry. Velmi důležitě roznášejí hračky, hadry i boty po bytě, prolézají stoličkou, pod Verunčin stoleček se našlapou klidně ve třech, loví kocoura (občas je musí umravnit), kradou v maminčině misce, jako vždy se rvou navzájem a pak upadají do tvrdého spánku. Všichni už jsou velcí, do krásy se vytahuje Arto, který už dávno nepřipomíná bachratou kouli, ale je z něm moc hezký štíhlý pejsek. Ardýska si s ním občas spleteme, už není žádný mrňous.

Před spaním usedám do porodní bedny, štěňata se nechají drbat, hladit a česat, je to taková naše večerní chvíle na psí pohádky šeptané do ouška. Doufám, že v tom budete zdárně pokračovat

Doplnila jsem videa, velký úspěch jako hračka měla pstruží hlava od psí večeře.

27. července

Sobota nám v příjemném víru návštěv velmi rychle protekla, až je nám líto, že čas v příjemném hovoru tak rychle utíkal. Nesmírně más potěšila návštěva majitelů překrásného Arista, který nás kvůli letnímu horkému počasí nemohl navšívít osobně. Patroni štěňátek jim přivezli naprosto úžasné dárky, výbava štěňat se tak ještě nečekaně významně rozrostla. Doufám tedy, že majitelé štěňat budou jaksepatří překvapeni! Však si to všichni zaslouží. Sama žasnu, jak si štěňata k sobě přitáhla rodiny, které jim povahově sedí.

Návštěva neminula ani Ardethka a Arissku. To víte, že jsem jim štěňátka vychválila, jak jsou hodná a způsobná a celý den jen tak vzorně leží ve stínu oleandru , jen aby nám tu ty výlupky psí mazanosti a zvědavosti nakonec nenechali

Od paničky Ardethka štěňata dostala pro horké dny bazén. Nebojte se, nebudou se učit plavat. Je jen příjemným zpestřením horkých dní. Však jsme ho hned večer vyzkoušeli!  Výhodu bazénu je jeho plastová stěna, na kterou když štěně skočí, sklopí se a uvítá rozpustilce sprškou vody!  Nevěřili byste, jak rychle se tato podivná hra štěňatům zalíbila a jak brzo dokázala  vysloveně řádit ve vzniklém brouzdališti! 

V nedělním ránu jsme si vyrazili na obvyklou procházku do sadu, naše holky se tak venčí po ránu nejraději a štěňata už se ochotně přidávají. Po brouzdání ranní rosou a písečné koupeli vypadají jak malé příšery, ale jsou nadmíru spokojena a mohou si zase hodit ranního šlofíka. Ostatně, návštěvám své řádění moc nepředvedla! V horkém dni předváděla hlavně spaní, chrnění a placaté pejsky.

Vždyť ti naši prckové dnes slaví ukončený sedmý týden! Až se slzičky vkrádají do očí, brzy si spakují své ranečky a půjdou sloužit lidem!

Nová fotogalerie z dnešního dne.

25. července

Paní dotorka usoudila, že Ardethek už nepotřebuje žádnou injekci, že pochroumané zápěstí se hojí a že to vypadá dobře.  Z čehož mám velikou radost. Ardýsek se včera ještě stačil umazat na hlavě od barvy. Doufám, že si dá už konečně pohov od svých šmejdilských lumpáren!

Máme nové fotoalbum z průběhu sedmého  týdne

Připomínám, že termín odběru štěňat je stanoven na víkend 2.-3. srpna. Tím budou mít štěňata osm týdnů, doba pobytu u matky bude optimální a co více, ještě si užijí máminýho mlíčka, protože to zatím nevypadá, že nás opustí všichni najednou, takže nemusím fenu zasušit před odběrem. Navíc Dixie, vzhledem  k tomu, že se od počátku chová jako moderní emancipovaná matka a také díky její dobré výživové kondici, stále vypadá super, rozhodně má daleko do orvaných, vyhublých, unavených psích mamin, takže si mateřství opravdu užívá v tom dobrém

24. července

Ardethek je na tom lépe, tak všichni moc doufáme, že zítřejší kontrola u paní doktorky dopadne dobře.

Připravila jsem pár videí štěněcích her, kvalita je strašlivá, ale v současné době nemám v ruce nic lepšího. Zato tématika je docela zajímavá. Jsou tam štěňata, snažící se o kost obrat Czakiru, je hezky vidět, jak už umějí používat a zneužívat podřízené polohy. Další pěkná podívaná je mateřská péče Dixie o Arissku, které se to moc nechce líbit. Také jsem nahrála kousek večeře, aby bylo vidět, jak pěkně a bez agrese štěňata baští.

23. července

Nevím proč, ale každou radost u nás nějakým zvrhlým zákonem musí provázet starost.  Včera mě po příjezdu z práce čekala drsná zpráva, že se Ardethek zranil a že s ním Martin s tátou odjeli na veterinu.  Ta hrůza, než se vrátili s výsledným verdiktem - paní veterinářka neshledala žádné závažnější zranění, než jsou naražené přední nožičky. Proměnil se tak dočasně na Peyraka a pokulhává. Všichni moc doufáme, že se co nejdříve uzdraví!  

Když začala bouřka, Martin zahnal všechna štěňata domů a přepočítal je. Když je šel za půl hodiny zkontrolovat, Ardethek chyběl. Nikdo neví, proč se ten malý nebojácný šmejdil vydal na průzkum v přívalovém lijáku, každopádně skončil ve dřevníku, kde se na něj pravděpodoně nějaké to dřevo zkutálelo. Štěně ječelo, ale kvůli bouřce ho nebylo z domova slyšet. Po nalezení ho duchapřítomně odvezli na rentgeny a vyšetření, protože nikdo netušil, co se mu konkrétně stalo. 

Už několik dní si uvědomuji, že se štěňata mění na malé kamikadze, jejichž jediným cílem je sebevražda. Nejenomže lítají jako střely a hra na honěnou se mění na zuřivou štvanici Verunky, štěňata se naučila skákat a skáčou šipku střemhlav ze schodů, když jsem viděla Ardala vrhnout se po hlavě z kamenné zídky do jahod, málem mi zaskočilo v krku. Arisska skočila  návštěvě z náruče,  jen tak tak jsem ji stihla zbrzdit, že se jí nic nestalo. Zvýšili jsme bezpečnostní opatření, vybudovali ohradu kolem vjezdu, aby se štěňata nemohla dostat pod kola aut. Ale teď vidím, že ničeho není dost. Snad opravdu skončí v "psí školce"!

22. července

Dnes jsem se dozvěděla zprávu, že jsem si musela radostí zatancovat indiánský tanec. Svoji bezvadnou rodinu získal medvídek ARTO! I on se tedy narodil na šťastné planetě a může si bezstarostně hrát. On, který má nejraději kluky a neustále se nám k nim stěhuje do pokojíčku, bude mít doma vlastní kluky hned tři. A pak mi říkejte, že nic jako osudovost a předurčenost neexistuje.

Prohlédněte si naši šestitýdenní galerii. I když se mládež stále tváří všelijak, jejich krása roste jak jarní travička, už ji do země nezatlučeš. Vyměnila jsem jim také portréty ve Vrhu A za nejnovější.

21. července

Máme za sebou rušný konec týdne, plný návštěv.  Naši malí strážci vstoupili do období sedmého týdne s váhou kolem pěti kilogramů. Dvojice chovatelek Radka Jindráková (Brzánecké vinohrady) a Terezka Hladká (Teresie Bohemia) přijely vyhodnotit a vyfotit naše krásné hlavičky. Nemůžeme jinak, než se shodnout, že se Arátka mimořádně vydařila, celý vrh se skládá z nevšedně odvážných nadšených (odrzlých?) štěňat vrhajícich se bezstarostně na  každého příchozího. Svojí tělesnou stavbou vzbuzují velké naděje na výstavní úspěchy, svojí kořistnickou touhou ukazují na sportovní předpoklady.  Poctivě trénují plné zákusy, ať už se jedná o hadr, nebo palec od nohy. Favoritem obou znalkyň se stal jednoznačně Ardal, pes, který nemá chybu. Čeká i na našeho Ardálka - Pardálka důstojný a vhodný páneček? Netrpělivě vyhlížíme toho, kdo si zaslouží důvěru a bude se smět ujmout našeho nejlepšího psa. Nebo Pardálek rozšíří naši domácí smečku? Kdo ví, každopádně pro něj chystáme hvěznou budoucnost. To by v tom byl čert, abychom to nedokázaly!

 

 

19. července

Rozšířila jsem album z šestého týdne. Můžete se těšit i na videa!

18. července

Smečka se rychle mění do podoby štěňat, kterou znám z dob, kdy jsem kupovala Berta, Czakiru a Dixie. Jejich snaha poznávat svět je čím dál intenzivnější. Snažit se zastavit jejich přílivovou vlnu je stejně nemožné, jako se pokoušet zastavit vlnu skutečnou. Je třeba se uchýlit ke lsti - jako třeba je nalákat do "psí školky" a zavřít, aby se některé z nich neproměnilo v placku pod kolem auta.  Zas - lákají se snadno. Jsou to malí důvěřivci. Doby, kdy milovali lidskou náruč a spokojeně si užívali mazlení, jsou tytam. Dnes si připadají příliš velcí na to, aby něžnostma ztráceli čas, když se dá mezitím něco ulovit, uhonit, zakousnout,někam spadnout, prohnat kocoura, nebo se povozit Czakiře na ocase. Verunka už nedokáže štěňátko pochovat, je na ni příliš velké a těžké. Aby ne, průměr už se blíží těm pěti kilogramům. Květiny, které doposud odolávaly jejich nájezdům, začínají svůj boj vzdávat. Ač to vypadalo na záhon frézií, dnes jsou jejich poupata zadupána do země. Ačkoliv kousači jsou čím dál děsnější, pozoruji, že ve svých rvačkách už dokáží intenzitu ovládat, protože vymizel děsný řev, kdy se postižený sourozenec dovolával pomoci po napadení krvežíznivým bratrem (nebo sestrou, Arisska je pěkný ďáblík, když na to přijde). Jsou čím dál zvědavější. Jejich ochutnávání všeho, co se jim podaří najít mi působí nejednu vrásku na čele. Včera mi Ardal připravil hodně horkou chvilku, když zvědavě strčil hlavu do kropící konve. Tam to šlo dobře. Ale zpátky? Držadlo konve pevně zafixovalo hlavičku uvnitř. Bojovala jsem, abych panikařící štěně udržela v klidu, ale vyndat hlavu připomínalo slavný hlavolam Ježek v kleci. Volala jsem na pomoc syna, už jsem v duchu řešila způsob rozřezání plastu, když v tom konečně hlavička vyklouzla a Ardal si šťasný, že se osvobodil, spokojeně odběhl. A budoucí majitelé se můžou těšit. Už jste někdy zametali podlahu se štěnětem za zády? Jo, jde jim to všem. Tento talent jim rozhodně neschází.

 Black and white

17. července

Dnes po ránu jsem zjistila, jak citelné je už kousání naší drzé mládeže do holých nohou. Člověk pomalu nestačí rvát jim do tlamiček plyšáky, protože jich je expanzivní přesila. Smečka mrňat výrazně nabrala na rychlosti a pohyblivosti. Dixie před nimi kolikrát nestačí zdrhat. Na druhou stranu, je teď na ně mnohem přísnější, klidně na neposlušníka zavrčí a ten se rychle složí bříškem nahoru v gestu poslušnosti. Štěňata už se spíš živí stravou, která je jim předkládána, než mateřským mlékem, i když i to jim máma stále dopřává. Jejich mlaskot je při takové příležitosti až nehorázný. Krmí se ze tří misek, většinou se dvakrát naplní, než mají dost.  Žádné z nich neprojevuje při jídle agresi, spořádaně a intenzivně se krmí jedno vedle druhého, proto nepovažuji za nutné dávat každému vlastní misku. Společné jídlo podporuje chuť a rychlost, se kterou je spořádáváno. Kamarádka mi vyprávěla, že když si přivezli štěně, vůbec jim nechtělo žrát, museli mu každou granulku kutálet po podlaze, aby ji milostivě spolklo. Nakonec rezignovali a nechali štěně jíst vedle staršího psa a - stal se zázrak - ze štěněte trpícího nechutenstvím se stal žravý drak. Štěněti zkrátka chyběl k jídlu partner!!!

16. července

Tak a máme objednáno očkování i tetování, lidi, jak já se bojím . Snad to zvládneme, zvládli to jiní, tak my taky. Štěňata pokračují v řádění, že se velikostně mění každým dnem, dokazuje i další galerie. Včera jsem doplnila charakteristiky štěňat do Štěňata vrhu A / Welpen A-Wurf, neberte to úplně vážně, faktem je, že máme hrozně rádi každé štěně. Asi jako když máte pět prstů, těžko rozhodnete, který byste obětovali. Žádné štěně nemůžu dát jen tak někam na zahradu jako hračku pro milovníky zvířat. Ani náhodou! 

15. července

Štěňata provozují podivnou hru. Téměř pokaždé, když zahájím sčítání houfu, jedno chybí. Zajímavé na tom je, že se vždy jedná o jiného jedince. Bych chápala, kdyby se jeden introvert stranil sourozenců. Ale takovéto střídání? Včera mi opakovaně chyběl Arto. Hrozně moc se mu zalíbilo v pokojíčku u kluků. Vůbec mu nevadilo, že kluci nejsou doma, spokojeně se tam zabydlel. Trochu to nabourává předsevzetí nastěhovat mládež do již vybudované štěněcí školky. Štěňata už umí v noci vřískat u venkovních dveří, když se potřebují vyvenčit.  Dokrmují se nyní třikrát denně.  Už dokáží rozkousat štěněcí piškoty, když jich pár dostanou pro radost. Hrozně moc se jim líbila žvýkačka ze sušeného masa. Je pravda, že mnohem větší nadšení u nich vzbuzuje masitá večeře, než jogurtovo-tvarohová snídaně. Ale ještě se nestalo, že by jim něco nechutnalo. Cokoliv se do misek předloží, je poctivě během čtvrthodinky vysáto, vylízáno a uklizeno. Někdy jim k obědu dám menší množství vařeného kuřecího masa jen pokrájeného na kousky, aby se naučila používat zoubky, samotná (větší) večeře je stále mixovaná nebo mletá, aby se bříško v noci moc nezatěžovalo.  I u Dixie je vidět, že stále většinu své stravy poctivě mění na mléko, 15-ti kg pytel granulí jí vyjde na pouhých 14 dní.

V kontaktu s návštěvníky je jednoznačně největší mazel Ardethek, nejzvědavější Arisska, největší pohodář Arne, největší předváděči soubojů a přetahovači Ardal s Arcasem a Arto umí nejlépe ze všech rozvazovat tkaničky od bot. Všichni pak umí okousávat návštěvníkům prsty (někdy i vyzkouší na nezkušených sílu skusu), trhat kalhoty (zatím neuspěla) a rvát ponožky. Léto přeje i útokům na prsty v sandálech. Úspěch mají s přenášením a zakusovaním plyšáků. K pozitivům si připisuji fakt, že je ještě nikdo nezašlápl. Vzhledem k jejich hemžení je to překvapivé.

14. července

Nyní je již každý den ve znamení návštěv. Přicházejí přátelé i sousedé pohrát si se štěňátky. Někdy si s nimi užijí legrace a někdy vyjde návštěva na dobu, kdy chlupatí braši nabírají síly tvrdým spánkem. Jak tvrdý je jejich spánek jsem se přesvědčila u pětitýdenního vážení, kdy se většina štěňat při manipulaci ani nevzbudila. Misku na váze jsem musela zaměnit za plech s vyšším okajem a u prvního štěněte mi málem vypadly oči z důlků, hranici 4 kg jsme překročili během pár dní velmi výrazně. Arto dokonce už brzy dosáhne oněch pěti kilogramů, které jsou podmínkou odběru. Ale i nejmenší Ardethek se rychle blíží 4 kg. Nejsou to žádní střízlíci. Využila jsem stavu rozespalosti a každému vnutila druhou dávku odčervovací pasty. Poslušně ji spolykali a ani neměli šanci protestovat. Vzhledem k jejich váze ji každý dostal nadvakrát, aby se mi potřebné množství vešlo do tlamek. Než odejdou do nových domovů, dostanou tuto "pochoutku" potřetí.   Vždycky psy odčervuji týden před očkováním, aby nedošlo k hromadění zátěže a zrovna tak to vychází i mrňatům. 

12. července

Sobotu ve znamení návštěv si naši rarášci pěkně užili. Už jsou z nich fajn partneři přetahovacích her, vzájemně se loví a dovádí.  Děti překvapilo, že stisknutí zoubků už může být trochu citelné. Jen trochu, kuřecí křídla, která štěňata obdržela na hraní, posloužila skutečně jen jako atraktivní hračka. Uklidit je musela (s velkým nadšením) Dixie. Je legrační pozorovat, jak někteří protestují proti chladné rose při ranním venčení a rychle pádí po činu do sucha. Přitom nedávné venčení v dešti nikomu nevadilo, naopak, člověk je musel zahnat domů, aby se nepromáčela a nenastydla.

Měli jsme velkou radost z návštěvy rodiny Arneho, chlapeček si jejich pozornosti prima užíval a asi se mu hodně líbili, protože se prospal na jejich batůžku. Je tak těžké rozloučit se se štěňaty a nechat je ještě mamince! Každému se špatně odchází. Ale - už to slutečně naší šťastné trojce rychle utíká! Jsem moc ráda, že tři mají  štěstí na své budoucí pány, Není to málo, hodně to pro mě znamená.

Ještě tři draci. Jsou to nevšední štěňata. Ardal, Arcas a Arto. Jako Athos, Aramis a Porthos  Skutečně se této trojici podobají. Přemýšlivý Ardal, hezký Arcas, požitkářský Arto, rýsující se psí osobnosti. Nesmírně okouzlují návštěvy.  Spojují temperament s krásou. Zrovínka jsem vytahovala průzkumníka Ardala ze záhonu. Neptejte se, jak vypadá. Ale je nadšený svou odvahou seskočit ze zídky. Trouba.

Doplnila jsem galerii "Z týdne pátého".

Tak, kyblíček a lopatičku...a jdem

11. čevence

Arnemu se podařilo vyrazit z Martina duši, protože při ranním sčítání štěňat jedno chybělo. My už víme, že si dokáží na spaní zvolit různé skrýše, takže nejprve prohledal chodbu a kuchyni. Jenže - štěně stále chybělo.  Po dlouhé hledání se nakonec našlo spokojeně chrápající v obývacím pokoji pod postelí. Na nejmenším Ardethkovi jsem vyzkoušela velikost krmné dávky masa. Výsledkem testu bylo zjištění, že musím večeři zdvojnásobit . Přišel čas přidat do jídelníčku "myšiček" i oběd.

10. července

Přidala jsem pár momentek dokladujících, že štěňata se nikdy nenudí.

Si představte, včera pošťák nezvonil třikrát, jen jednou, zato přinesl balíček a to - pro Dixie Pixie. V balíčku bylo luxusní sušené maso. Život je samé překvapení a za Dixinku moc DĚKUJEME!

Další příjemné překvapení nám připravil HW klub v pondělí zasláním velmi povedené ročenky chovatele. ZAZVONÍ POŠŤÁK I DNESKA????

Včera se nám poštěstila návštěva minipsince, kde se právě připravovala večeře, takže jsme měli možnost shlédnout opravdovou psí kuchyni s plnohodnotným barfem a řeknu vám, stálo by to za nafilmování. Každý granulový pes by musel nepokrytě závidět. Máme se ještě hodně co učit!

9. července

Včera byli loupežníci dost omezeni ve venkovním pobytu pro celodenní přívalové deště.  Ale v mezičasech vesele vybíhali do mokré trávy a vůbec jim nevadila. Což bylo dobře, protože se tak mohli po spaní vyvenčit a nemuseli způsobit potopu v chodbě.  Spí teď celou noc s jednou přestávkou kolem třetí ráno. To se člověk pištěním probudí, štěňata se doletí vyvenčit a pak zase zalehnou k maminčině mléčné snídani a pokračují ve spaní. Jejich rvačky nabývají na intenzitě, čas od času se napadený rozzuří a dá najevo, že si to líbit nenechá. V tu chvíli zasahuje Dixie a rvačku skončí. Czakira včera zjistila, že už s mrňaty začíná být sranda a chvilku si s nimi hrála na honičku. Museli jsme se s Martinem smát, když jsme pozorovali, jak Dixie umravňuje Ardethka, který se jí sápal na struky v nevhodnou dobu. Něžně ho chytala do tlamy a pacifikovala a on se nechtěl dát a pokračoval ve zlobení. Nastal čas výchovy! A máme tu další mezník vývoje. Co psí matka začne, snad člověk zdárně dokončí.

 

 

8. července

Své návštěvy se dočkala i Arisska, která si své budoucí pánečky omotala kolem tlapky na první pohled. Tahle psí holčička je mezi svými bratry ta nejmazanější.

 

Do návštěv jsem si myslela, že je Dixie typem moderní matky, sice poctivě vykonává veškerou péči, ale jinak se od mláďat snaží urvat, jak to jde. Dokonce jsem ji podezřívala, že by se jich ochotně zbavila. Ale - není to pravda. Jakmile se objevily návštěvy, okamžitě dává najevo, že jsou to její děti a že je teda půjčí, ale běda tomu, kdo by jim chtěl ublížit. Teprve teď jsem pochopila, jakou důvěru a privilegia doma máme. Při focení se neustále "jen tak mimochodem" staví mezi fotografujícího a štěně. Czakira včera usoudila, že přece není možné, aby se lidé věnovali těm počůránkům a ji přehlíželi. Vnucovala se návštěvě jak povíjnice nachová.

7. července

Máme novou fotogalerii, ale jsou to galeje, to mi věřte. Fotit blechy by bylo snadnější. Když už zapózuje štěně, zas se dlouho aktivuje spoušť. Jediný Arne je pašák a hezky poseděl. Ostatní štěňata dělala, co bylo v jejich silách, aby se nelíbila!

Čtyři týdny? Světe, světe jsi náš. ARátka už vesele a odvážně opouštějí byt a pronikají do venkovního světa. Kradou oblečení a tahají ho po bytě, umí si to mastit s psím uzlem v tlamičce. Okusují krabice  a honí míček po kuchyni. Na volání "Myši, myši, myši" se seběhnou hromadně k miskám s krmením. Milují jogurt s medem, masovou kaši se žloutkem a mrkví,  milují hovězí tataráček. Však se také vykrmila na průměrnou váhu tří kilogramů.  Tento týden si rozšíří pochoutky o tvaroh i další druhy mas a zeleniny. Prvně se jim dostane také ryby.  Koncem týdne jsme přešli na krmení dvakrát denně: jogurtová snídaně a masitá večeře. Pečlivě kontrolujeme co vychází ze zadního otvoru, i když je to někdy obtížné, Dixie neustále pečlivě a aktivně uklízí. Uklízí i případné loužičky, ale nepořádně - neumí vytírat do sucha. Práce s uklízením se výrazně zjednodušila tím, že se štěňata jaksi přirozeně učí vybíhat s potřebou ven. V nedělním ránu se na mě smála celá sbírka pokroutek přede dveřmi, než je Dixie zneškodnila. Byla jsem pyšná, jak máma, co naučí dítě na nočník.

Stavba psí školky přes víkend pokročila, ale začínám přemýšlet, zda bude mít vůbec nějaký zásadní význam. Pokud budou štěňata schopná vyrovnat se s čistotností, tak jak naznačují, pak výrazně ubyde potřeba jim zřizovat samostatnější bydlení. Snad jen spaní na čerstvém vzduchu...

6. července

Dnešní den nebyl jen připomínkou upálení mista Jana Husa, ale ukončil i čtvrtý týden vývoje Dixinýho potomstva. A že ten rozvoj probíhá bouřlivě.  Naši bývalí knedlíci se pomalu každou hodinou probojovávají k podobě psa. Je nutné mít vlastní štěňata, aby člověk plně pochopil tu neuvěřitelnou moc přírody z pár stavebních prvků vytvářet zázraky? To jistě ne, ale možnost vidět to zblízka, cítit energii jejich teplých tělíček, zachvět se pod dotykem důvěřivého štěněcího jazýčku, podílet se na jejich nevinném objevování velkého světa, to je dar, který vám vynahrazuje probdělé noce, uhoněné dny a strach o jejich budoucnost. Snad nejvíce umí jejich láskyplné dobíjející energie využít Verunka. Dokáže dlouhou dobu trpělivě sedět na místě a nechat štěňata po sobě plazit, sápat se, nechat se okusovat a vesele se smát lechtivým dotekům. Nechat dítě mezi psy  není jen tak. Odmala to znamenalo být ve střehu, aby se do vztahu dítě-pes nevloudily nežádoucí tóny. Většina lidí má představu, že je třeba chránit dítě před psem. Ve skutečnosti trávíte většinu času obranou psa před všetečným, zkoumajícím dítkem. To ve své naivitě nechápe, že může psovi ublížit a že ani pes si nenechá vše líbit a bude se bránit.  Tak jako se vede potomek ve vztahu k lidem, tak se musí vést i ke vztahu ke zvířatům. Je tu naprosto jasný rozdíl mezi hračkou a živou bytostí.  Pes není na hraní, pes je partner.  Verunka ví, že nesmí štěně rušit ve spánku, že ho nemůže násilím nutit ke hře, o kterou nemá zájem, že nemůže držet psí miminko za bříško, že mu nesmí dát ochutnat ze své svačiny a tisíc dalších věcí, které už se za svůj čtyřletý život naučila. Za to může pár týdnů sdílet svůj život s bytostma, které jsou z těch nejkouzelnějších. Pokud se v útlém dětství naučíte mluvit psím jazykem, už se vám vtiskne do života jednou provždy, ať už vás zavane kamkoliv. Znám spoustu psů, kteří mají z malých dětí hrůzu. Ta naše drobotina se odmala učí, že malý človíček je tu pro jejich radost. Nedovolte, aby se tato důvěra pokazila. Štěně je sice krásné a hebké než nejlepší plyšák, je to nejdokonalejší interaktivní stvoření - ale - není to hračka.  Brzy vyroste ve velkého psa. Milujte v něm proto spíš budoucího psa, bude to on, kdo vás bude provázet, kdo vám bude partnerem a radostí, štěně je tak pomíjivé, jako je krásné. I já už dnes ve svých štěňatech vidím spíš budoucí psy. Jací budou? Temperamentní, chytří, šikovní? Budou přesně takový, jak si je vychováte. K obrazu svému. Prý, Poláci mají Boha a Češi psy. Hm...vtípek. Ale  -  mistře z Husy - komu my, jakožto národ můžeme věřit? Není pes v dnešním světě tou nejdůvěryhodnější bytostí, která teplým jazykem slízne stres, který na nás denně ulpívá? Pes nezradí. To jen člověk...

5. čevence

Myslete si co chcete, ale naše štěňata jsou mimořádně inteligentní. Ardethek včera okamžitě poznal, že ruce, které ho chovají nejsou jeho člověka. Srdíčko se mu úplně rozbušilo. Ale brzy poznal, že ho jeho budoucí panička nesežere a předvedl se v celé své rošťačivé kráse. Po rychlé svačince jsme vzali celé stádo ven, počasí bylo ideální a štěňata překvapila rychlou adaptabilitou. Tentokrát už venkovní prostory přijala za své a drze lítala po celém dvoře. A nejenom to, jakmile jsme je přemístili ven, k údivu návštěvy se jedno za druhým počala venčit.  Byl to velmi efektní trik, který udělal dojem. Jak jsem předem návštěvu varovala před zouváním, protože do loužičky se rychleji šlápne, než se stihne utřít, štěňata  se snažila ze všech sil, aby si neutrhla ostudu. Těžko se od štěňat odjíždí, ale však se zase brzy ti dva k sobě zrození setkají. Protože se štěňatům venku tak líbilo, měla otevřeno ven i do teplého podvečera a opět jsem na vlastní oči viděla trojici, která vyběhla se vyvenčit. A po vydatné večeři, kdy štěňata popadala po kuchyni do hlubokého spánku, najednou vidím Arissku vyskočit a jako vítr si to namířila do porodní bedny. Tam radostně vzdychla a spokojeně zalezla pod lavičku k celonočnímu spánku. No, není úžasná?