V našem bytě chybí spíž. Nevadí, protože máme nevytápěnou chodbu, kde je lednice, mrazák a taky police na nápoje. Donedávna jsem do ní  skládala i krabice s trvanlivým mlékem. Majíce dva syny v  pubertě, kupuji mléko zásadně po kartónech. Zvěř ovšem dostává mléko jen vyjímečně, tedy, ne že bych jim ho nechtěla dopřát, to ne, ale soudobou průmyslovou podobou mléka pohrdám a považuji ji za tekutinu  když ne rovnou škodlivou, tak přinejmenším neplnohodnotnou. (Nemějte mi to za zlé, jakožto dítě zootechničky jsem vyrostla doslova  mezi dobytkem a pamatuji doby, kdy se na mléce v nádobě se tvořil dvoucentimetrový škraloup slaďoučké smetany a v kyselém mléce stála naběračka.) Takže zastávám názor, že mají-li zvířata dostávat mléko, pak to musí být opravdické mléko. Po tom odtučněném mohou dostat leda průjem.

Jenže v poslední době jsem pojala podezření, že krabice s mlékem ubývají mnohem rychleji, než je běžné.  Dokoupila jsem zvýšené množství, ale po týdnu se situace opakovala.  Nenápadně jsem vyzvídala na synátorech, zda se nezačali v mléce koupat, ale sveřepě zapírali. Až jednou…Šla jsem pro něco do lednice a vidím, jak si Garfield hoví na krabicích. No, chlup sem, chlup tam, krabicím to neublíží, tak jsem si kocoura nevšímala. Ale při další návštěvě chodby vidím, že  pořád něco kutí na krabicích. To už bylo trochu divné  i došla jsem se podívat, co že tam dělá. No, činil se. Zcela odborně už měl odkousaný celý horní roh jednoho balení. A když jsem si všimla  Berta, jak vrtí ocasem a viditelně se těší,  byla jsem doma. Stačilo pořádně prozkoumat dvůr a najít v rohu pod kůlnou celou sbírku prázdných krabic od mléka. Ty mrchy! Věřili byste tomu? Kocour mléko načínal a Berťák pak krabici  odvlekl mimo pozornost.  Případné  stopy v podobě rozlitých loužiček pečlivě olízali. Parta zlodějská.  Mně tak něco povídejte o zvířecí bezelstnosti!