Rok 2009 - nová naděje
26.12.2009
Snad si všichni užíváte pohody a cukroví, stejně jako my a kdyby přibyla chuť na čtení, přináším vám malé vysvětlení našeho vyjímečného vánočního dárečku.
23.12.2009
Přejeme všem přátelům a příznivcům hovawartů klidné 
a milé prožití vánočních svátků, jistě byli všichni hodní (jak jinak po boku hovíků) a tak na ně Ježíšek určitě nezapomene! Snad bude zrovínka tak štědrý, jako u nás...
TO BUDETE KOUKAT, CO NÁM PŘINESL !!!
Santu letos nečekejte, ten to má spočítaný...přijde jen Ježíšek
20.12.2009
Poslední symbolická svíčka zapálená na našem webovém adventním věnci značí, že Vánoce už neklepou, ale přímo lomcují, dveřmi. Tak přeji všem, aby poslední dny zbývající do toho dlouho očekávaného večera byly klidné, bes stresu a abyste skutečně stihli potěšit své blízké a taky - ovšemže - své hovíky. Chodí nám krásná vánoční a novoroční přání, moc za ně všem děkuji a snad už se dostanu k tomu, abych je mohla začít oplácet. Zatím však jsem žádný čas nevyšetřila - spoustu mi ho nově zabírá naše malé vánoční překvapení. Ale psst...překvapení je překvapení a tak si ho necháme rovnou pod stromeček!
5.12.2009
Dneska byla Čakirka moc hodná, asi měla strach, že si ji odnesou čerti. No, nevím, nevím, zda jí pomůže pokání na poslední chvíli. Tak jí držte palečky! Kluci mají chřipkové prázdniny, takže jejich radost nemůžou zkalit ani ti čerti...
29.11.2009
Poslední čas byl poněkud hektický, vzhledem ke změnám mého pracovního zařazení a spoustě zdravotních kontrol jsem byla plně pohlcena, ale počínaje adventem si snad mohu v klidu odpočinout. Čakirka si naštěstí zrovna naplánovala největší přezubování a tak ulehčila mému svědomí co se týče jejího pracovního vedení. Teprve v tomto týdnu se zbavila posledních špičáků. Od nového týdne budeme mít na sebe více času, jsem osvobozena od dojíždění do práce, tak snad intenzivně doženeme vše, co nám doposud utíkalo pod rukama a packama. Letošní advent si představuji jako skutečné období klidu, věnování se těm, co máme rádi a těšení se na vše, co nám brzy obohatí naše životy. Protože - držte nám palečky, letošní jízda se nebezpečně blíží do finále...čeká Vás pár překvapení...kéž jsou jen a jen radostná...zapalme proto první adventní světýlko s nadějí.
18.11.2009
V neděli byla Čakirka sama doma, celá naše rodina se vypravila navštívit nádherná štěňátka z Brzáneckých vinohradů. Slavili právě čtyři týdny své existence a protože právě začínají zkoumat svět, pěkně si to užívají. Učí se používat nožičky i zoubky 
. Však nám výlet naše veveřice opičí pěkně vyčetla po návratu - tááákhle jí zanedbávat! Ale protože brzy následoval sváteční den, mohli jsme jí nedělní samotu bohatě vynahradit. I tak se mi pomstila, když vylezla na okno a shodila všechny čtyři květináče.
11.11.2009
Slavíme Martina, tak aby vám to nebylo líto, přidávám fotečky z posledního měsíce.
6.11.2009
Zdravíme mistry stopaře a vzkazujeme do Berouna, že držíme všechny tlapky a palečky!!!! Zlomte vaz!!!! 
2.11.2009
27.10.2009
Gratulujeme Cindy k nádhernému 4. místu!!!! 
Zatímco Cindy zaštiťovala hovawartí čest, náš drobeček se zúčastnil pro něj první větší akce - MVP, která se konala v blízkých Českých Budějovicích. Nadmíru mě potěšila svým chováním, je to moc šikovná slečna! Ale na svoji opravdovou výstavní premiéru si bude muset ještě nějaký ten čásek do jara počkat...a teprve pak -"růžovou ti krinolínu koupím, dítě mé, až půjdeš jednou na veliký...."
A sledujte, prosím, rozvoj štěňat v chovatelské stanici Z Brzáneckých vinohradů...
23.10.2009
Doufám, že všechny zraky cvičících hovíkářů se tento týden upírají k víkendovému mistrovství republiky stopařů. Naše plemeno nikdy nebylo tak blízko k absolutnímu triumfu nad ostatními plemeny a tak koukejte držet všechny palečky a tlapky našim skvělým závodníkům, našemu zlatému vzoru všech vzorů, nádherné multišampiónce Cindy von Phillippsdorf, ať to všem vovčounům a malinám pořádně natře!!!!
21.10.2009
Protože se Čaki narodila 20.6., je právě nejvyšší čas oslavit ukončený 4. měsíc štěněte. Však už to taky není žádné malinkaté štěňátko, je to malá šikovná vynalézavá slečna, která už ví, co se sluší a patří. Pravda, občas se ještě zapomene a v radostném rozpoložení vám vyrazí zoubky či zablátí kabát, ale na to má ve svém věku stále ještě nárok. Její srst získává lesk jak blesk, její pohyb doznává stále větší výdrže a pomalu se dostavuje částečná schopnost soustředit se, především, když je třeba vymyslet další lumpárnu. Úplně vidíte, jak jí to v hlavičce šrotuje a kolečka se přetáčejí. Tak už naše chlupatá opička umí přisvištět a předsednout na povel "Ke mně, Čakýýýý", vzorně usednout na povel "Sedni", či dvě vteřiny postát při "Stůj". Zato na povel "Lehni" s sebou mrskne na zem do polohy rozlitého pudinku, ale nepochvalte nadšené provedení!!!! 
Povel "Podej" ovšem znamená odsvištět s kořistí do bezpečné vzdálenosti. To tak, dělit se, tůdle!!!
15.10.2009
Nejen na Šumavě zčistajasna udeřila zima a tak princezna ochutnala první snížek. Moc jí chutná. Zato venčení už se jí ve vánici líbí poněkud méně, chvátá, aby to měla co nejrychleji za sebou. Přebytečnou energii si pak vybíjí při destrukci domova a mučením Garfielda. Při pochybnostech, zda štěně ještě roste, ukázala váha plných 17 kg, sanice se pyšní 4 novými zoubky a vlnitá štěněcí srst nenápadně naší holčičku opouští. Vzhledově je jasné, že v krvi hovawartí jsou prvky krve chrtí, protože chrtovi se teď Čakirka podobá nejvíce. Jo, a včera se naučila otvírat dveře, tedy o celé dva měsíce dříve, než Bert. Jsem zvědavá, kdy se je naučí také zavírat. 
6.10.2009
Mám dvě novinky - Čakirka obdržela svůj první dopis - je v něm průkaz původu, takže už jsme i zcela úředně papírový pes a roste tak rychle, že zahájila
přezubování - vylekala paničku, která jí nahlédla do tlamičky a zjistila, že princezna má na spodní čelisti o zoubeček míň a ono ejhle, na té horní má zas o zoubeček víc. Tak budeme muset být mnohem opatrnější při našich přetahovacích hrách a přidat nějaký ten vápník, ačkoliv si chytrá nohatá ještěřice ráda sama přilepšuje kradením skořápek z vajíček, které suším k recyklaci pro slepičky... 2.10.2009
Nějak mi pokulhávají aktualizace, ne že by se nic nového neudálo, ale doba je prostě hektická. Vybavila a vypravila jsem staršího syna se slzou dojetí v oku do tanečních
, Čakirka přežila své poslední letošní očkování (vážila při něm už 13,1 kg), na cvičáku se konaly nepříliš úspěšné zkoušky (ze šesti účastníků uspěli jen tři), v kuchyni mě vážně zaměstnává zpracování zásob na zimu a neminuly nás ani oslavy Václava, protože i my máme hlavu rodiny tohoto jména
…Snad se časem zase polepším…zatím doufám, že se mi přes víkend především umoudří bolavý zub.
Hledá se páneček pro štěně:
14.9.2009
V sobotu bylo Čakirce právě 12 týdnů. 
Nejkrásnější štěněcí věk! Tříměsíční štěně je už hodně šikovné a soužití s ním přináší velké potěšení. Už ani nevíme, jaké to bylo před Čaky - musela to být děsná nuda a denní šeď.
Dnes nás po návratu domů vítá radostná černá střela, stará se o naši obuv, rovná kocoury do latě, zahradničí, prověřuje návštěvy, nenechává vychladnout postele, zabydluje prostory, obnovuje technické vybavení bytu, dělá vydatné zásoby na horší časy, pusinkuje po probuzení, doprovází na procházky a dohlíží na nákupy, získává si nové a nové kamarády, no zkrátka, to aktivní stvořeníčko o nás pečuje ze všech sil a nechápu, jak jsme mohli být bez něj. Tak Čakirko, všechno nejlepší k těm tvým třem měsícům!!!!
8.9.2009
Především jsme dostali 
pozdrav od fenečky Ebynky, jestli si vzpomínáte na nalezené bezprizorní štěně. Je z ní už veliká slečna, moc hezká, malinko rošťácká, jen to nešťastné vodítko u ní stále vyvolává fóbii a proto si vycházek moc neužívá a drží se domova jako klíště. Má teď nového kamaráda a tak spolu vyvádí denně desítky kašpařic.
Čakirka zahájila svojí "předškolní docházku" a byla si okouknout cvičák. Řádně se tam vyblbla a otrkaná byla natošup. Štěněcí školka 
jí bude ku prospěchu. Energie má na to dost a dost, pěkně se nám štěněcí zlobení rozjíždí.
3.9.2009
Školní rok kupodivu přinesl našemu pejskovi nečekaného kamaráda. Vojtův spolužák totiž dostal (zřejmě jako náplast ke škole) štěňátko bíglíka a tak se kluci okamžitě smluvili na společném seznámení štěňat. Že to byla psina a že si to Čakirka řádně užila, o tom vůbec nepochybujte. Podle hesla "Ať se mládí vydovádí" jí podobné hrátky rozhodně budou svědčit, jen se podívejte.
31.8.2009
Čas plyne snad rychleji něž pověstná voda. Zítra přijde den, kdy naše chlupaté štěstí prvně vyzkouší samotu delší než dvě hodiny. Doufám ale, že vzhledem ke svým schopnostem Šípkové Růženky s tím nebude mít vážnější problém. V uplynulém týdnu Čaky neminulo povinné očkování 
, ale je to statečná holka a ani nepípla. Však taky pěkně povyrostla! Velice se podílí na chodu domácnosti, pročež vizte její nejoblíbenější hračky:
24.8.2009
Skončila mi psí mateřská a tak ač srdíčko krvácelo, když jsem jí ráno musela opustit, Čaky začala další životní etapka. Zatím ještě jsou prázdniny, takže jí kluci budou poskytovat celodenní společnost, ale přece jen se to drobné osamostatnění a zvykání na dopolední samotu blíží...Věřte nevěřte, pořádně nám za těch 14 dní povyrostla a zesílila. Však taky přibrala dvě kila živé váhy, ale není to na ní vidět, původní batolecí buclatost se mění ve vytáhlé nožičky. Že bychom to dotáhli z batolete na věk předškolní? Každopádně její živost nabrala na obrátkách, zoubky na délce a ostrosti a temperament v ranních a večerních hodinách lze bez přehánění přirovnat k časované bombě. Nikdy nevíte, kde se na vás vrhne...proto se vyplatí mít jí pod kontrolou. Krokodýlka našeho. Ale je to zlatíčko, není urážlivá, pokud si nad něčím fňukne, dlouhé trvání to nemá, hned se zas nadšeně pustí do něčeho dalšího. Kocour Garfield jí tak nějak adoptoval, trouba, nechá se od ní neuvěřitelně týrat a za to terorizování jí ještě nosí živé myšky pro radost. (Upřesňuji - radost Čakirky- já z toho radost nemám...člověk se se zvěří nevděčnou odčervuje a . . .oni si toho nikterak neváží)
14.8.2009
Užíváme si prvních radostí s našim maličkým štěňátkem. Protože s domem už se seznámila a cítí se sebejistě, začali jsme podnikat kratičké procházky do přilehlého sadu a na pole.
Čaky se strašně líbil první déšť, musela jsem jí asi pětkrát za odpoledne řádně vydrbat do sucha ručníkem, ale vůbec nic si z toho nedělala a po chvíli už zase vesele hopkala mezi kapkami. Dokáže už prospat celou noc s jedinou přestávkou na venčení a baští k naší spokojenosti. Zdá se nám, že už povyrostla, snad ano, vždyť už zítra bude mít sladkých 8 týdnů. Velice se zdokonalila v kousání, to jí jde úplně úžasně. Většina cvičících hovíkářů míří zítra na výcvikový tábor do Tyry, tak jim posíláme moc pozdravů a přejeme, aby zdokonalili své dovednosti co nejvíce.
10.8.2009
Každá voda nakonec steče dolů a Čaky se k nám do služby dostala. Ano, vážení, na Markovic statku mají nového psa
, zlodějové třeste se! Naše nová, černočerná holčička se postupně zabydluje. Protože je statečná a geniální hovice, jde jí to docela dobře. Ve fotogalerii najdete její nejnovější fotografie a když už je naše, začnu postupně doplňovat první reportáže... Tak co přát štěněti do nového života? Aby ten start do života byl plný krásných zážitků a aby se ho drželo zdraví zuby nehty.
5.8.2009
Uplynul nějaký ten čásek, "našemu" štěněti bylo v sobotu růžových šest týdnů a tak jsme se dočkali i druhé návštěvy. Je konečně rozhodnuto a nyní odpočítáváme poslední dny a hodiny do chvíle, kdy se vskutku staneme právoplatnými majiteli malé psí dračice se jménem Czakira Černý vítr. Pro ty, kteří sledují videoreportáže chovatelské stanice, ano, je to ta milá slečna s oranžovou šňůrkou, která všechny přepere. Chudáčkové psí malí se mezitím podrobili první lidské zradě v podobě očkování a tetování.
Plánovaná dovolená na psí mateřskou se mi nečekaně prodloužila na celé tři týdny a tak si již od pondělí užívám tepla domova...
což je prostě bááááječné. V neděli jsem pak měla příležitost strávit relaxační den na domovském cvičáku, kde se pořádaly první zkoušky podle národního řádu a pan rozhodčí byl prostě úžasný, škoda, že jsme ho nezažili s Bertíkem, to by bylo IPO3 v kapse hned. Při vyprávění, jak nádherně bylo na výcvikovém obranářském táboře v Lukavé mnou závist skoro lomcovala, jo, takový je život, tak snad se ještě někdy za tím kousáním taky vypravíme...I když...nebude to zas tak snadné, když se náš dům rozroste hned o dvě sladké bytosti. Musím si ten ospalý klid naposled vychutnat...
23.7.2009
Minulý týden byl prostě úžasný. Nejprve jsme dostali velmi milou návštěvu a naším statkem opět po dlouhém čase pobíhal hovawart. Navšívil nás totiž kamarád z bonitace Cassidy z Kraje kalicha se svojí velkou a malou paničkou a rozloučit se s jejich milou společností bylo opravdu těžké. Čas neúprosně letěl a nestíhali jsme probrat vše možné i nemožné kolem pejsků. Sidíkovi se snad u nás líbilo, protože se okamžitě zabydlel, jen kocour se s ním, k jeho veliké lítostí, odmítal kamarádit. To víte, kočky, moc si o sobě myslí. A za stodolou našel Sidík v ječném poli velké zalíbení. Aby ne, moc mu to tam slušelo:
V sobotu nadešel dlouho očekávaný okamžik. Jeli jsme všichni navštívit "naše" štěně. Že to byl pro nás nádherný zážitek, to snad ani nemusím vyprávět. Jen o štěněti stále ještě není definitivně rozhodnuto, které že to přijde do naší smečky? Zkuste vybírat, když se vám jich líbí všech deset. Každé je šikovné, každé krásné... Vím, že většina čtenářů začíná už tušit aspoň rodnou stanici...kdo ne, hádej hadači. 
14.7.2009
Léto malinko pokročilo, no léto tedy rozmarné, ale co naděláme...Štěňulky pohlédly na svět konečně očičkama a začaly ochutnávat z dobrot zdejšího světa. A tak se na sobotu plánuje velký výlet za budoucím členem rodiny. Zde nás bude čekat nelehký úkol. Tak snad se k nám to naše štěně samo přihlásí. I když, když vzpomenu Berta, ten nás jako štěně miminkovské okázale ignoroval...
1.7.2009
Všem dětem konečně začaly prázdniny, na webu Hovawart klubu už funguje úžasná databáze hovawartů, počasí stále stojí za houby (doufám že aspoň porostou) a naše budoucí psí kulička malinko povyrostla. Což je moc dobře, protože okolní zvěř moc dobře zavětřila, že v domě není pes a tudíž mohou své teritorium rozšířit až na náš práh.
26.6.2009
Druhou největší novinkou je:
NARODILO SE ŠTĚNĚ
Tato úžasná zpráva rozjasnila naše dny a způsobila, že můžeme v kalendáři odškrtávat těšící se dny. Věřím že jste stráááášně zvědaví a to mě moc těší, ale protože jsem pověrčivá a fakt se mi vzhledem k letos zažitému nedivte, zůstanu zatím jak Tajemný hrad v Karpatech, aby psí mrňousek zdárně prospíval a rostl.
První největší novinka měsíce je ještě tajnější, ale způsobí obrovskou revoluci v celé rodině. Naši čtenáři se mají do budoucna na co těšit, protože takovu smršť, jako na našich stránkách hned tak nikde nezažijí. Podám zcela jistě působivé reportáže z ústavu Bohnice o soužití rodiny a štěněte. Pokud přežiji. Jen moc doufám, že co mě nezabije, to mě posílí.
2.6.2009
Smutnou zprávu jsem dnes potkala na iFauně, umřela paní Irena Sehnerová. Měla jsem tu nekonvenční paní ráda, nejen pro to její originální pojetí vztahu ke psům a kočkám. Když jsem se s ní na internetu potkala, její myšlenky mi přišly hodně blízké. Ať už byla trnem v oku tomu, či onomu, měla psy a kočky opravdu ráda a hodně jsem se od ní naučila. Říkala pravdu lidem do očí. Měla tu odvahu. Takoví by měli být novináři... Děkuji paní Sehnerová! Jen - je mi moc líto, že nám tu slíbenou knížku o hovawartech už nenapíšete.
1.6.2009
Brigádu jsem šťastně a celá přežila, i když počasí dělalo, co mohlo, aby ji nám znechutilo. Ale protože kynologové jsou zoceleni a na nějakou tu nepohodu nehledí, máme cvičák opět jako nový. A pokud by někdo z našich čtenářů neměl s čím chodit cvičit, mám prima typ na pracáky jak vyšité . Kdo si je koupí, určitě neprohloupí!
24.5.2009
Došla jsem si načerpat trochu sil mezi dvounohé i čtyřnohé kamarády na cvičák. Pilně trénovali. Aby ne, máme jednoho nominovaného na MR IPO3, dalšího na MR ZVV3 a naši boxíci světu taky brzy ukážou, protože, ač samý mladý potěr, mají se čile do práce. Bylo mi s nimi se všemi moc dobře. Příští sobotu nás čeká tradiční brigáda
, a protože mí čtenáři už tuší, jak jsem na tom s šikovností, jistě mi budou držet palečky, abych letos přežila se zdravou kůží.
22.5.2009
"Neveselo truchlivo, je v tom kraji rybím, není to tu ošklivé, něco mi tu chybí"
Slova zlidovělé klasiky popisují, jak je u nás doma. Smutno k nevydržení. Dům je prázdný. Odešel domácí skřítek štěstí. Abychom přežili, točí se naše hovory kolem budoucího štěněte. V té naději je trocha útěchy. Ale jen trocha, protože zatím to nevypadá, že by nám co nevidět běhal po dvoře malý kulový blesk. A tak, než se nějaké to chlupaté štěstí narodí, budu se snažit na našich stránkách věnovat trošku teorii koupě štěněte. Zatím doplňuji fotogalerii o "Jarní závod družstev", možná se tam někdo najde a možná, že i vy příště přijedete. Jsou to totiž skvělé závody.
