Která hračka je tvoje? 

Než dosáhnete svého cíle a váš pes dokáže přesně odlišit, která hračka patří vašemu dítěti, je nezbytné, aby pes měl své vlastní hračky.  Jestliže váš pes miluje hračky gumové, pak obdobné nikdy nekupujte dítěti. Zrovna tak nedávejte na hraní psovi plyšové hračky ve tvaru zvířátek.  Pokud tak činíte, tak se nedivte až pes uteče s oblíbeným medvídkem vaší ratolesti.  

Začátek výcviku je velmi jednoduchý. Položte na podlahu hračku dítěte, co nejméně zajímavou pro psa. Přidržte psa za obojek a položte vedle ní hračku, kterou má pes nejraději. Pusťte psa a zeptejte se ho: „Která hračka je tvoje?“  Snažte se, aby pes byl co nejblíže ke své hračce a uchopil ji. Pokud vezme dětskou hračku, klidně mu přikažte: „Nech ji!“ a vyndejte mu ji z mordy. Doveďte ho k jeho hračce a opakujte „Ta je tvoje!“ „To je hodný pejsek!“ „Vezmi si tuhle!“ a nechte psa uchopit svojí hračku. Opakujte toto cvičení až do chvíle, kdy pes pokaždé uchopí pouze svoji hračku. Jakmile pes pochopí princip hry, začněte ji obměňovat. Použijte více různých hraček. Všímejte si, které dětské hračky se psovi líbí  a kterých se nerad vzdává a poté přejděte k druhé fázi výcviku a to k označení hraček pachem. 

Označení dětských hraček pomocí pachu 

Jakmile pes chápe hru „Která hračka je tvoje?“, zkuste označit dětské hračky pomocí pachu. Potřete každou hračku kapkou listerinu. Nemusíte to s množstvím přehánět, postačí jemný dotyk. Pokud dokážete rozlišit pouze slaboučkou vůni, postupovali jste správně. Váš pes má čich mnohem citlivější, takže pro něj je velice jednoduché vůni odlišit. Poté si se psem opět zahrajte hru „Která hračka je tvoje?“. Značkujte hračky každý týden po dobu jednoho měsíce. Poté vždy označte hračku, kterou chcete dát dítěti a uvidíte, že pes zakrátko pochopí, kterých hraček se nemá dotýkat. 

Hračky - návnady  

Teprve když pes výborně chápe, které hračky patří dítěti, můžeme z hraček vytvářet návnadu, především z těch, které se psovi líbí a nechce se jich vzdávat. Připravte si několik prázdných lahví od minerální vody a  do každé nasypte asi 15 mincí.  Postave je na poličku nebo na stůl a na zem pod ně nastražte zakázanou hračku. Hračku přivažte tenkou nitkou ke všem lahvím. Jakmile pes uchopí hračku, lahve se s hlukem sesypou na něj. Pro většinu psů je tato metoda maximálně efektivní. Ovšem návnadu stražte na psa pouze v případě, že na něj můžete dohlížet. Někteří psi totiž v úleku mohou hračku vašeho dítěte poškodit svými zuby.

Z knihy „Pes a dítě“

********************************************************************************

Dovětek překladatele:

Tento zajímavý návod jsem našla na jednom ruském pejskařském fóru. Zpočátku jsem myslela, že je původní, ale vsadím se, že se jedná o překlad zdroje z angličtiny. Pochybuji, že by se v Čechách našel alespoň jeden poctivý rodič, který by přistoupil k tak náročnému výcviku. Některé nápady jsou ovšem užitečné. Neměla jsem ponětí, co je listerin, ale díky Googlu jsem zjistila, že se jedná o veskrze zdravou substanci, kterou seženete v lékárně. Co zbyde po značkování, můžete využít pro svá ústa či rtíky. Líčení nástrah  se zase dá použít  při odnaučování psa veškerému kradení.  Já sice zastávám úplně jinou výcvikovou metodu zvanou „Všecko je MOJE!“, ale neškodí se poučit v zahraničí. Jakmile se začnete nudit, zkuste značkovat hračky!  Kdoví, možná je užitečné označkovat toho víc…Třeba manžela?