Gabriela Doušová je další z autorek, která mě velmi příjemně překvapila. Stala se mým dalším literárním objevem. Příběh nastávající svobodné matky oplývá drsnou realitou, přesto je podán s neobyčejným humorem a lehkostí.

Kromě humoru ukazuje autorka, že má ráda lidi a lidičky a že to s tím člověčenstvím není zdaleka tak špatné, jak se nám snaží média nakukat.

Stačí podat vstřícnou ruku a neježit se na obranu před okolním světem. Doušová, dávám ti 10 bodů z deseti. Doufám ale, že ještě něco napíšeš!

Zaklepala jsem na dveře, ale dlouho se nic nedělo. Za dveřmi bylo ticho.

Zaklepala jsem znovu a v tom okamžiku se dveře rozlítly a rozzuřená sestra na mě vybafla:“Nevidíte ten nápis?“

„Ne.“ odpověděla jsem po pravdě.

Zlostně zafuněla a jedovatě červeným nehtem ukázala na cedulku „Neklepat!“

„Omlouvám se. Teď ho vidím.“ pokoušela jsem se ji usmířit, ale ona se rozvzteklila ještě víc: „Tak proč si ho teda nepřečtete a klepete!?“  zaječela.

„Už jsem si ho přečetla a neklepu,“ nasadila jsem smířlivý tón, ale nebylo to nic platné. Začala nepříjemně rudnout a na krku jí zlověstně tepala naběhnutá žíla. A v okamžiku, kdy jsem se začala strachovat, objevil se za sestřinými zády doktor, něžně jí omotal ruku kolem pasu a konejšivě domlouval: „Nerozčilujte se, Kristýnko, to je ta paní od toho uštknutého pána.“ A pak se otočil ke mně a neméně konejšivě pokračoval: „uklidněte se, mladá paní, Váš manžel bude v pořádku. Za okamžíček si ho budete moci odvézt domů.“

„Ale to není můj manžel,“ vysvětlovala jsem mu.

„Jistě, chápu to. Prožila jste šok. Dáme vám něco na uklidnění.“

„To snad není pravda,“ podivovala jsem se rozhořčeně. „Co je tohle za špitál? Nikdo se tu se mnou nebaví, každý si tu mele svou. A nakonec ze mne udělají manželku nějakého jedovýho chlapa.“

No, nejen že jí v nemocnici přiklepli cizího chlapa, oni jí ho sanitou dovezli nakonec až domů. Koho to překvapí v dnešní společnosti, kdy téměř nikdo neposlouchá, co se mu snažíte sdělit…Jak se z tak prekérní situace hrdinka  nakonec dostala, to už si zjistěte sami.