Recenze: Je vám přes čtyřicet, děti se osamostatnily, manželství vás nemůže ničím překvapit. V téhle životní etapě však dozrává nový, dosud opomíjený problém. Máte stárnoucí, nemocné, čím dál závislejší rodiče. Dvě přítelkyně středního věku se rozhodnou řešit své konfliktní vztahy s matkami, kterým je přes sedmdesát, poněkud netradičně - společným cestováním po Krétě „na divoko“, bez střechy, bez průvodce, bez jistot. Den po dni, hodinu po hodině se před námi odkrývá téma rozporuplnosti mateřství, opuštěnosti stáří, různých variant sexuality, závislosti, nesmiřitelnosti i něhy. V nových situacích se palčivě připomínají děje dávno odeznělé, ale nikdy nezapomenuté. Vždyť to všichni známe. Málokdy se nám však podaří nad problém povznést. „Babky na divoko“ svým nadhledem, bystrým humorem a odzbrojujícím pochopením nám k tomu mohou pomoci...
Sama autorka přiznává: "Chtěla jsem napsat něco mezi Třemi muži ve člunu a Bergmanovou Podzimní sonátou. Možná to na první pohled vypadá neslučitelně, jenže cestování mě přesvědčilo, že se právě tyhle dvě polohy prolínají a sám aktér často netuší, pohybuje-li se na prknech komedie nebo psychologického dramatu."

Milena Holcová  patří ke stálicím mého  humoristického nebe. Založením odvážná cestovatelka, předává své originální postřehy, které ocení nejenom čtenáři cestopisů.  Líbí se mi její laskavost a člověčenství, o lidech přemýšlí s nevšední tolerancí a pochopením.  V „Babkách na divoko“, podobně jako v knize „Orinokem k přechodu“  se  odvážně a úspěšně pouští i do psychologické roviny a s humorem odkrývá i  ty stránky lidského života, které si  nechceme připouštět a jejich existenci popíráme i sami před sebou.  

http://www.milenaholcova.cz/tvorba.php