Říkají mi Berte!
Před dvěma lety, když jsme s manželem a klukama přivezli ten náš nový přírůstek, měli jsme své představy, dnes se nad nimi škodolibě usmívám. Plány byly prosté. Pes se měl stát naším mazlíkem, společníkem a hlídačem, tenkrát jsme soudili, že trocha výchovy nutná pro společné soužití bude zcela postačující. Bert na to měl jiný názor a tak si nás docela rychle převychoval k obrazu svému a díky tomu nám se otevřely zcela nové světy, světy kynologické, o jejichž existenci jsme měli jen nejasné a matné tušení a náš život nabral nový směr.
V době, kdy jsem byla v psím očekávání (tedy měla psí štěstíčko naplánované a doufala, že se mamince Floretce nějaký znakatý pejsek narodí), přečetla jsem vše, co se mi dostalo pod ruku a mělo nějaký vztah k hovíkům, či štěňatům všeobecně. Obléhala jsem počítač jak to šlo. Umožnilo mi to vyvarovat se části chyb, které bych jinak určitě napáchala. Knihy bývají spíše obecné, hodně mi pomáhalo vyprávění zážitků již zkušených majitelů pejsků na psích fórech i jejich stránkách. Jasně že (i přes důkladné studium) ve výchově i výcviku psa bezelstně páchám chyby. Přesto můžu s čistým svědomím prohlásit, že vychovat psa je mnohem snadnější než vychovat potomka. Ale chce to prostě taky své a chce to svůj čas a práci. Především se ale nesmíte bát - učit se! Pokrok nezastavíš a dnes je kynologie mnohem dál, než za časů Konráda Lorenze. (Je moc smutné, že u nás v této oblasti často ještě vládne středověk či komerce.) Myslíte si, že víte o psech mnoho a ukáže se, že si nevidíte dál, než na špičku vlastního nosu. Nikdo neví o psech všechno. Pokud začínáte, vydáváte se na dlouhou cestu. Ale to nevadí, být začátečníkem není v tomto případě handicap. Kynologem se můžete stát v každém věku. Fakt!
Každý pes je totiž originál a i zkušený psovod, který už vychoval, odchoval, vycvičil desítky psů, je zas a znovu překvapován svým novým svěřencem. Co jen si ti chlupáči dokáží na nás vymyslet! Člověk se kolikrát musí hodně snažit, aby byl v myšlení vždy kousek před psem. Je to pro každého nováčka v této kynologické branži velká úleva a povzbuzení, když vidí, že znalosti jsou kolikrát houby platné. Protože na cestě za zkušenostmi vám ostřílení "mazáci" často med kolem pusy zrovna nemažou. Kolikrát už jsem slyšela, když jsem si stěžovala na potíže ve výcviku: "Copak ten pes, ten je šikovný, ale ten PÁNEČEK, to je hrůza!" Naučila jsem se být za kritiku vděčná, většinou nás posune zas o kousek dál. Ale současně vím, že kdybych na některé, třebaže účinné metody přistoupila, zklamala bych důvěru svého psa a ta je mi milejší, než sportovní úspěchy. My cvičíme poctivě, ale hlavně pro radost. Jak zjistím, že nemám radost ani já, ani pes, je na čase se nad sebou zamyslet.
Pokud sami procházíte životem bez psa, pak vězte, že cesta s ním je vzrušující, adrenalinová, veselá a především - plná teplé, bezpodmínečné a slintající lásky. Lásky, která nezradí. Co chtít víc?
Té naší veliké lásce, té doma říkáme - Berte!